LN Jakým způsobem se obuv v Číně vyrábí?
Země Dálného východu mají výhodu, že mohou provádět v podstatě legalizované kopírování. Tamní zákony neznají autorská ani jiná práva. Funguje to tak, že zástupci továrny udělají digitální fotky na nějakém veletrhu obuvi a podle nich se pak kopíruje. Řada těch výrobků je ale kopírována pouze esteticky. Oni mají velmi nízké povědomí o vlastnostech materiálu a antropometrických požadavcích na tvar obuvi.
LN Takže oni při výrobě vůbec neřeší, jestli je ta bota vhodná k užívání?
V jednom jediném státě, a tím je Čína, se vyrobí 53 procent všech bot na světě. Přitom tam neexistuje jediný výzkumný ústav, který by se touto oblastí zabýval. Tam se řeší, jen jak to udělat ještě levněji.
LN Jak je možné, že se vůbec nekontroluje kvalita téhle obuvi ze zemí Dálného východu, která se k nám dováží?
Dříve se to kontrolovalo a ověřovalo tím, že se posuzovala forma, ze které se ta bota vyráběla. Na tom se to dá velice snadno zkontrolovat. Pokud ale tuto formu nemáte, a skoro všichni výrobci ji vydávají za své know-how, tak z hotové obuvi se to dá velice těžko posuzovat.
LN Jaké materiály pro výrobu obuvi továrny v Číně nebo v dalších asijských zemích obvykle používají?
Historicky se obuv vyrábí hlavně z usně. To je ale nedostatkový materiál a podle odhadů je až polovina obuvi vyrobena z náhradních materiálů, jako jsou koženky, pleteniny a podobně.
LN Co hrozí člověku, který tyto boty dlouhodobě nosí?
Useň má tu výhodu, že se dokáže přizpůsobit prakticky každému tvaru nohy a velice rychle tu zmizí pocit nové boty. Kdežto bota vyrobená z určitého plastového materiálu má výrazně delší tvarovou paměť. Pokud je tam nějaká nerovnost, ta bota dokáže tlačit po celou dobu užívání. Pocit nové obuvi je tam permanentní.
LN Tyto napodobeniny jsou výrazně levnější. Jak to zapůsobilo na české firmy?
Výroba českých bot klesla na pět procent. Zbytek se vyrábí na Dálném východě. Je to věc levnější pracovní síly. Mnoho firem, z Evropy i USA, aby přežily, přesunulo svou výrobu na východ. Je to věc levnější pracovní síly. Já to považuji za nemravné. EU vede dlouhé debaty o délce pracovní doby, nikomu ale nevadí, že na druhém konci světa lidé pracují v podmínkách, za které by se u nás odsuzovalo.
Země Dálného východu mají výhodu, že mohou provádět v podstatě legalizované kopírování. Tamní zákony neznají autorská ani jiná práva. Funguje to tak, že zástupci továrny udělají digitální fotky na nějakém veletrhu obuvi a podle nich se pak kopíruje. Řada těch výrobků je ale kopírována pouze esteticky. Oni mají velmi nízké povědomí o vlastnostech materiálu a antropometrických požadavcích na tvar obuvi.
LN Takže oni při výrobě vůbec neřeší, jestli je ta bota vhodná k užívání?
V jednom jediném státě, a tím je Čína, se vyrobí 53 procent všech bot na světě. Přitom tam neexistuje jediný výzkumný ústav, který by se touto oblastí zabýval. Tam se řeší, jen jak to udělat ještě levněji.
LN Jak je možné, že se vůbec nekontroluje kvalita téhle obuvi ze zemí Dálného východu, která se k nám dováží?
Dříve se to kontrolovalo a ověřovalo tím, že se posuzovala forma, ze které se ta bota vyráběla. Na tom se to dá velice snadno zkontrolovat. Pokud ale tuto formu nemáte, a skoro všichni výrobci ji vydávají za své know-how, tak z hotové obuvi se to dá velice těžko posuzovat.
LN Jaké materiály pro výrobu obuvi továrny v Číně nebo v dalších asijských zemích obvykle používají?
Historicky se obuv vyrábí hlavně z usně. To je ale nedostatkový materiál a podle odhadů je až polovina obuvi vyrobena z náhradních materiálů, jako jsou koženky, pleteniny a podobně.
LN Co hrozí člověku, který tyto boty dlouhodobě nosí?
Useň má tu výhodu, že se dokáže přizpůsobit prakticky každému tvaru nohy a velice rychle tu zmizí pocit nové boty. Kdežto bota vyrobená z určitého plastového materiálu má výrazně delší tvarovou paměť. Pokud je tam nějaká nerovnost, ta bota dokáže tlačit po celou dobu užívání. Pocit nové obuvi je tam permanentní.
LN Tyto napodobeniny jsou výrazně levnější. Jak to zapůsobilo na české firmy?
Výroba českých bot klesla na pět procent. Zbytek se vyrábí na Dálném východě. Je to věc levnější pracovní síly. Mnoho firem, z Evropy i USA, aby přežily, přesunulo svou výrobu na východ. Je to věc levnější pracovní síly. Já to považuji za nemravné. EU vede dlouhé debaty o délce pracovní doby, nikomu ale nevadí, že na druhém konci světa lidé pracují v podmínkách, za které by se u nás odsuzovalo.
