Lidovky.cz

Jaké Němce milují Poláci? Ty, kteří nezamykají auto

Svět

  7:23
BERLÍN/PRAHA - Mezi Polskem a Německem se rozhořel spor. Tentokrát ho nemají na svědomí politici, ale satirické články v novinách. Ty měly svým čtenářům svérázně připomenout vlastnosti obyvatel sousedního státu. Ani jejich ironický podtext však nezabránil oficiálním protestům ze strany polských diplomatických kruhů.
Ilustrační foto

Ilustrační foto

Německý deník Die Welt na svých internetových stránkách zveřejnil dvacet rad, jak by Němci mohli přispět ke zlepšení německopolských vztahů. Pod titulkem „Tak nás budou mít Poláci zaručeně zase rádi“ doporučil, aby Němci nezamykali svá nová auta a podporovali na půdě OSN polské nároky na severní a jižní pól.

Polští diplomaté však měli pro tento styl humoru pramálo pochopení. Polský velvyslanec Marek Prawda si na autory článku dokonce oficiálně stěžoval.
 Přitom ani polští novináři nezůstali Němcům nic dlužni. Deník Super Express Polákům poradil, aby prodlužovali každý fotbalový zápas do chvíle, než dají Němci gól.

Velvyslanec Marek Prawda je přesvědčen, že Die Welt svou satirkou Polsko uráží. Také náměstek polského ministra zahraničí Pawel Kowal v polském rozhlasu prohlásil, že Varšava má právo na tento „výsměch“ odpovídajícím způsobem reagovat.

Až padne německá branka A polská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Bulvární deník Super Express v pondělí na svých stránkách otiskl dvanáct ironických návrhů, jak by mohli Poláci učinit Němce šťastnými.

 Například mezistátní fotbalová utkání by mohla být prodlužována do té doby, dokud Němci nedají branku. Poláci by také podle polského bulváru pro Němce mohli zorganizovat soutěž s otázkou, které zelenině se podobá spolková kancléřka Angela Merkelová. V tomto případě šlo o zjevnou narážku na satirický článek německého deníku Tageszeitung s názvem „Nová polská brambora“, který si dělal legraci z polského prezidenta Lecha Kazcynského.

 Autoři německého textu Matthias Heine a Josef Engels prohlašují, že polská reakce je „vlastně velmi sympatická“. „Ukazuje totiž, že Poláci ještě nejsou vůči médiím tak otupělí jako Němci,“ cituje novináře jejich domovský list. Heine a Engels navíc poukazují na to, že v uplynulých měsících napsali humorné články o Severní Koreji, Íránu, Lucembursku, papeži Benediktovi a především o Německu a jeho vlastní vládě. Nikdy však nepřišla žádná oficiální reakce. „Srdečně vyzýváme vlády Severní Koreje, Íránu a Lucemburska, aby si také oficiálně stěžovaly,“ nechali se slyšet němečtí novináři. Nynější satirická přestřelka mezi Berlínem a Varšavou není svého druhu první. Koncem června pobouřilo nejvyšší polské politické představitele již zmíněné rýpnutí berlínského deníku Tageszeitung, jehož autor Peter Köhler ironicky glosoval hlavu polského státu Lecha Kaczynského. Tento článek byl podle varšavských médií skutečným důvodem, proč polský prezident odřekl setkání nejvyšších představitelů Polska, Německa a Francie. Podle oficiální verze své kanceláře byl přitom nemocný.

 Novinář Peter Köhler předtím napsal pro Tageszeitung v rámci rubriky „Zlosynové, kteří chtějí vládnout světu“ řadu jiných satirických textů. Například o Saddámu Husajnovi, Gerhardu Schröderovi nebo Joschkovi Fischerovi. „Nikdy si nikdo z nich nestěžoval. Ani jednou,“ uvedl Köhler pro LN. Tehdejší žádost Varšavy, aby do celé věci zasáhla spolková vláda, proto považoval za jasně politicky motivovanou.

Ochlazení za Kaczynských K výraznému zhoršení německopolských vztahů došlo před rokem, kdy vyhrála parlamentní volby konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) bratří Jaroslawa a Lecha Kaczynských. Tato formace vytvořila koaliční vládu s katolickou Ligou polských rodin a populistickou Sebeobranou rolnického vůdce Andreje Leppera. Jak polský prezident Lech Kaczynski, tak premiér, kterým se v létě stal jeho bratr dvojče Jaroslaw, se netají svými protiněmeckými postoji. Zásadní posun nepřinesla ani nedávná cesta polského premiéra do Berlína. Krátce před ní Kaczynski mimo jiné na stránkách deníku Bild vznesl požadavek, aby se Německo smluvně vzdalo nároků na majetek, který za sebou nechali ve své původní vlasti její občané při vyhnání v roce 1945.

 Polsko také protestuje proti plánovanému plynovodu, který má vést z Ruska do Německa na dně Baltského moře. Stavba totiž obejde polské území.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.