"Prezidentovy výhrady se zakládaly na mylných informacích, že bych měl mít rakouský pas. Jde také o to, že prezident by raději viděl velkou koalici ODS a sociálních demokratů, než trojkoalici ODS, lidovců a zelených. Stal jsem se nástrojem Klausovy nespokojenosti," uvedl devětašedesátiletý Schwarzenberg.
Český prezident vystoupil proti Schwarzenbergově kandidatuře na ministra zahraničí s tím, že tento post "by podle něho neměl zastávat člověk, který větší část života prožil v Rakousku a nezastával by ve vzájemných vztazích jednoznačně české pozice."
Schwarzenberg v interview pro Wiener Zeitung připustil, že jeho vztah k Vídni je velmi silný, neboť se v rakouské metropoli (kde převážně žije už více než čtyři desetiletí) cítí jako doma. "Na mou pozici ministra zahraničí by však tento fakt neměl vliv. Osobní náklonnost k Rakousku je jedna věc a povinnosti českého občana a politika věc druhá," řekl politik.
K citlivému problému česko-rakouských vztahů, jimž jsou rozdílné názory na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín, někdejší kancléř prezidenta Václava Havla sdělil, že "žádným sousedským poměrům neprospívá, když jeden druhému hrozí žalobou".
Temelín si podle Schwarzenberga vyžádal "gigantické investice" a kvůli tomu zůstává důležitý národním zájmem. Rakouská strana navíc podle něho konkrétní námitky proti jihočeské elektrárně ani jasně nedeklarovala.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. foto: Pavel Wellner, Lidové noviny
