Na nábor do Rakouska se přihlásili jen tři Češi

Rakousko zahájilo náborovou „akci“, v jejímž rámci tamní vláda svolila, aby zaměstnanci z nových zemí EU obsadili v zemi bez složitého vyřizování nutných povolení celkem 800 volných míst frézařů, zámečníků a soustružníků. V těchto oborech se Rakušané potýkají s enormním nedostatkem pracovníků. Kdo ale čekal, že kvalifikovaní čeští dělníci budou stát kvůli vyšším výdělkům fronty před vídeňskými nebo lineckými továrnami, velmi se zmýlil.

„Možnosti legálně pracovat v Rakousku zatím využili pouze tři Češi,“ informoval rakouský deník Die Presse. Ani v dalších nových zemích EU ale nábor nedopadl o nic lépe. Ze SR se přihlásili čtyři dělníci, ze Slovinska osm. Nejvíce dělníků - třicet - oslovil nábor v Maďarsku. Z 800 míst, nabízených kvalifikovaným zaměstnancům ve strojírenství, tak obyvatelé nových zemí EU obsadili jen padesát.

„Většina evropských států má sama problém se zajištěním pracovních sil,“ řekla odbornice na pracovní trh rakouské lidové strany Christine Marková. Češi, kteří něco umějí, se však nehrnou do Rakouska ani přes vidinu mnohem vyšších platů, než jaké dostávají v ČR. Průměrný čistý plat dělníka se dnes v Rakousku pohybuje kolem 1000 eur (asi 28 tisíc korun), vysoce kvalifikovaní dělníci si však mohou vydělat i 1400 eur čistého, to je 40 tisíc korun.

Například v Českých Budějovicích si kvalitný frézař nebo soustružník často vydělá méně než polovinu. „Když si spočítáte, kolik dáte za dopravu nebo ubytování a jídlo v Rakousku, pak vám zase tak závratná suma nezbude,“ říká dvaačtyřicetiletý Tomáš Hajný z Českých Budějovic, který pracoval jako frézař v rakouské firmě na začátku devadesátých let. Tehdy ale podle něho byly rozdíly v platech mnohem výraznější. „Dnes si sice po odečtení nákladů vyděláte v Rakousku třeba o deset tisíc víc, zato vám ale hrozí, že přijdete o rodinu nebo, a to je důležité, ztratíte dobré místo doma,“ tvrdí Hajný.

Rekvalifikace nebo otevření trhu práce
Nábor vysoce kvalifikovaných českých dělníků se každopádně Rakousku zdaleka nedaří podle původních představ. Zástupci rakouského průmyslu přitom upozorňují, že za to může právě restriktivní politika státu, který v obavě z přílivu levné pracovní síly a ohrožení domácích pracovních míst stále odmítá uvolnit svůj pracovní trh novým členům unie. Dobří a kvalifikovaní zaměstnanci, kteří chtěli pracovat v zahraničí, tak údajně místo do Rakouska či Německa zamířili třeba do Británie a Irska.

Rakouští průmyslníci varují, že jen v Horních Rakousích, sousedících s ČR, může do deseti let chybět zdejším podnikům až 10 tisíc zaměstnanců. „Už zítra může být na otevření pracovního trhu pozdě,“ tvrdí například generální sekretář rakouské průmyslové komory Markus Beyer. Odbory ale stále trvají na tom, že stát by měl místo otevření pracovního trhu cizincům raději investovat do rekvalifikace domácích nezaměstnaných.