Na 17. sjezdu komunistické strany Číny, jehož začátek je naplánován na 15. říjen, totiž mají delegáti formálně odsouhlasit změnu ústavy, kam budou vepsány myšlenky současného prezidenta Chu Ťin-tchaa. Konkrétně bude zvěčněna Chuova myšlenka o „vědeckém konceptu rozvoje“. Nejsilnější vizí nynějšího vládce Číny je totiž harmonická společnost, která by měla v budoucnu podle prezidenta žít v blahobytu.
„Vědecký koncept vývoje“ má postupně vyrovnat propastný rozdíl mezi bohatými a chudými, zlepšit životní prostředí a vypořádat se s rozbujelou korupcí. Všechny tři uvedené problémy se, jak Chu ve svých projevech rád zmiňuje, objevily za vlády jeho předchůdce Ťiang Ce-mina. Tento dnes 81letý pohlavár se prý totiž „příliš soustředil na ekonomický růst“. Mezi těmito muži stále panuje velká nevraživost a boj o vliv. Když Chu v roce 2003 získal funkci prezidenta, Ťiang si nadále podržel vlivný post šéfa Ústřední vojenské komise.
Nadcházející sjezd má ale definitivně stvrdit vůdčí postavení Chu Ťin-tchaa, což symbolizuje i jeho zápis do ústavy. „Uchování myšlenek Chu Ťin-tchaa je jasným signálem všem, že nyní je mužem číslem jedna právě on,“ řekl pro agenturu AFP Jean-Pierre Cabestan, expert na Čínu z Hongkongské univerzity. Každopádně Chu Ťin-tchao pokračuje v kurzu svého předchůdce, tedy v cestě k ekonomicky tržně orientované společnosti pod nadvládou komunistické strany. I Ťiang Ce-min totiž vstoupil mezi „nesmrtelné“, když do ústavy byla začleněna jeho myšlenka tzv. „Tří reprezentantů“. Komunistická strana Číny měla být (a dnes také je) nadále předvojem nejen dělníků a rolníků, ale také podnikatelů.
| Sjezd čínských komunistů |
| Z vnitropolitického hlediska jde o nejdůležitější událost v komunistické Číně, často zde bývají oznámeny změny ve vedení země. Nynější vůdce Chu Ťin-tchao byl například na sjezdu v roce 2002 formálně zvolen generálním tajemníkem strany. Sám Chu má nyní představit některé členy tzv. páté generace vůdců. |
Dveře k ekonomickým reformám, které Čínu přiblížily ke kapitalismu, otevřel někdejší vůdce Teng Siao-pching. V ústavě dnes po něm zbyly jeho „Teorie“. Vedle tržně orientované ekonomiky (řízené komunisty) Teng rovněž otevřel Čínu světu a začal zvát zahraniční investory. Do historie vstoupil Tengův termín „socialismus s čínskými rysy“ nebo také „socialistická tržní ekonomika“.
Za éry Chu Ťin-tchaa nabyl jakýsi maskovaný Tengův kapitalismus zcela jasných západních obrysů. Soukromě hospodařit dnes může v Číně i rolník, který dokonce smí obchodovat v Číně se stále posvátnou půdou. Pozemková reforma se přitom kdysi stala základním stavebním kamenem procesu budování socialismu, který započal Mao Ce-tung. Jeho myšlenky o rovnostářské společnosti, marxisticko-leninské teorie upravené jeho revolucí či dokonce ozbrojený třídní boj, jsou dnes stále v ústavě zapsány jako „Ideje“ Mao Ce-tunga.
Ideologický odklon
Štvavé kampaně „Velkého kormidelníka“, které stály život nejméně 50 milionů, jsou dnes již ale jinak minulostí. Čtvrtá generace vůdců vedená Chu Ťin-tchaem dnes mluví o harmonickém světě, kam patří i kapitalisté na čele s USA. Odklon od ideologie Maa je tak obrovský, k jedné jeho myšlence se však hlásí všechny generace vůdců včetně Chu Ťin-tchaa. Čínu může vést (v případě potřeby i za použití represí) jen jedna jediná strana - komunistická.