Okolo dvou milionů lidí umírá každoročně v důsledku znečištění ovzduší a znečištěná voda je nejčastější „přírodní“ příčinou lidských nemocí a úmrtí. Změny klimatu jsou hrozbou pro další úspěšný vývoj naší civilizace.
K těmto a dalším závěrům došli autoři v pořadí už čtvrté zprávy Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Geo-4, která byla včera zveřejněna zároveň v New Yorku a keňském Nairobi.
Nejobsáhlejší ze čtyř zatím vydaných zpráv UNEP podle svých autorů zdůrazňuje zásadní význam životního prostředí na rozvoj a lidský blahobyt.
Nabízí přehled vývoje za poslední dvacetiletí od roku 1987, ale i čtyři scénáře možného budoucího vývoje. Na vzniku Geo-4 se podíleli odborníci z celého světa včetně pražské Karlovy univerzity.
Lidstvo má podle UNEP nyní k dispozici důkazy o dosud nikdy nepozorovaných změnách životního prostředí na globální i místní úrovni. Změny způsobené globalizací s jejím rozšiřujícím se celosvětovým přesouváním zboží, lidí i služeb, nyní zasahují i ty nejizolovanější populace. Nejvýznamnější je podle zprávy globální změna klimatu.
V posledním století byl naměřen průměrný nárůst teploty o 0,74 stupně Celsia, uvádí UNEP. „Tento trend, kdy 11 z 12 posledních let (1995 až 2006) patřilo mezi 12 nejteplejších od roku 1850, je prakticky jistotou,“ píše se ve zprávě. Hlavním důvodem oteplování jsou lidmi produkované emise skleníkových plynů, upozorňuje zpráva.
Předpokládané zvýšení frekvence výskytů vln veder, sucha, bouří či povodní prý významně ovlivní miliony lidí. Mezivládní panel pro změny klimatu předpokládá, že do konce 21. století se teplota globálně zvýší o 1,8 až čtyři stupně s dramatickými důsledky hlavně pro nejchudší obyvatele planety, kteří sami k šíření skleníkových plynů přispívají nejméně.
Nevyhnutelné tedy je, aby se lidstvo na počínající klimatické změny adaptovalo. Přizpůsobení se může týkat mnoha oblastí - například od stavby hrází proti zvyšujícím se hladinám moří přes změny stravovacích návyků až k novým formám zemědělství. Pro rozvojové země bude v této souvislosti důležitý přístup k potřebným technologiím i přírodním zdrojům. Zpráva také varuje, že nepřetržité využívání země i vodních zdrojů vede k degradaci půdy, erozi, vysoušení, chemické kontaminaci, a dokonce k přerušení dlouhodobých biologických cyklů.
Opět trpí hlavně chudí, v suchých oblastech převážně rozvojových zemí žijí přibližně dvě miliardy lidí. Podle zprávy také pokračuje kácení tropických lesů, nyní tempem asi 130 000 kilometrů čtverečních ročně. „V roce 2025 mohou mít problémy s kvalitní vodou až dvě třetiny světové populace,“ upozorňuje zpráva. Asi 1,8 miliardy lidí bude žít v oblastech s naprostým nedostatkem vody. Množství pitné vody na hlavu přitom dlouhodobě klesá, zmenšuje se množství povrchové i podzemní vody. Velkým nebezpečím pro budoucí rozvoj je i snižující se biodiverzita, mizí množství druhů. „U velké většiny dobře známých druhů, včetně komerčně významných zásob ryb, se omezuje jejich rozšíření či množství, případně obojí,“ tvrdí zpráva UNEP. „Na světě je ale stále přes miliardu chudých lidí. Postrádají základní služby, jako je čistá voda, odpovídající výživa, přístřeší a čistá energie. V důsledku toho jsou velmi zranitelní při změnách životního prostředí či sociálních a ekonomických podmínek,“ tvrdí se ve zprávě.