Mušarafovým nástupcem se stal generál Ašfak Kajani, považovaný za jednoho z jeho nejvěrnějších stoupenců. Předpokládá se, že Kajani bude pokračovat v prozápadní orientaci armády, která se v poslední době potýká s rostoucí násilnou aktivitou islámských extremistů.
"To, co jsem dnes, jsem díky armádě," řekl Mušaraf v projevu ke
shromážděným armádním velitelům a politikům. "Jsem na tuto armádu hrdý a jsem šťastný, že jsem velel nejlepší armádě na světě. Velet už nebudu..., ale moje srdce a myšlenky budou stále s vámi."
Pro Mušarafa byla uniforma "druhou kůží", jak říkával. Proto cítí velký
smutek, že opouští tu "krásnou rodinu" armády, k níž patřil přes 40 let. "Vy jste zachránci Pákistánu," prohlásil Mušaraf na adresu vojáků.
Odchod 64letého Mušarafa z armády je klíčovým požadavkem opozice. Prezidentovi odpůrci rovněž žádají, aby Mušaraf zrušil v zemi výjimečný stav, který vyhlásil 3. listopadu, údajně kvůli množícím se útokům islámských radikálů a zásahům justice do
politiky.
Mušaraf do čela armády nastoupil v roce 1998. O rok později se dostal do čela země, když nekrvavým převratem zbavil moci tehdejšího premiéra Naváze Šarífa. Ten se o uplynulém víkendu vrátil po osmi letech z exilu zpět do vlasti.
Ještě před Šarífem se do Pákistánu vrátila z exilu i další významná postava opozičních sil, bývalá premiérka Bénazír Bhuttová. Oba se shodují v kritice Mušarafova odklonu od demokracie, nicméně oba kandidují v lednových volbách.