Lidovky.cz

Slovenský ústavní soud: Ano potratům

Svět

  7:55
BRATISLAVA/PRAHA - Na první pohled se to nezdá, ale Slovensko je baštou křesťanství a katolicismu zvláště. Poměr počtu věřících k nevěřícím je tam zcela opačný než v případě České republiky a k dominantní katolické církvi se hlásí 68 procent obyvatelstva, kdežto za ateisty se považuje pouhých 13 procent Slováků.

Ivetta Macejková (uprostřed), předsedkyně Ústavního soudu v Košicích, který se 4. prosince ve veřejném jednání zabýval případem interrupčního zákona. foto: Peter LázárČTK

V normálním životě ani ve fungování státu to však není téměř poznat. Křesťanskodemokratické hnutí dostává méně hlasů než v Česku lidovci a Slovenská demokratická a křesťanská unie bývalého premiéra Mikuláše Dzurindy je křesťanskou stranou hlavně svým názvem a napojením na podpůrné finanční fondy západoevropských křesťansko-demokratických stran.

Pokusy katolické církve získat větší vliv na běh státu se vždy setkaly s odporem větší části společnosti a nikdy neuspěly. Život slovenské společnosti, kromě pár dnů volna navíc díky církevním svátkům, je tak i patnáct let po rozdělení federace stále velmi podobný českému „ateistickému“ modelu – společenskými a morálními normami chování počínaje.

Ukázalo se to i na včerejším rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který po šesti letech tahanic definitivně odmítl stížnost poslanců Křesťanskodemokratického hnutí, podpořenou i nacionalisty ze Slovenské národní strany a dokonce i poslanci Strany maďarské koalice.

Ve stížnosti se tvrdilo, že interrupční zákon z roku 2001, který dovoluje provedení interrupce bez udání důvodu do 12. týdne těhotenství, je v rozporu s ústavou, v níž je zakotvena ochrana života od jeho počátku. Jako jeden z mála států EU má Slovensko přímo v ústavě zapsáno: „Každý má právo na život. Lidský život je hodný ochrany už před narozením.“

Na druhé straně se v té samé ústavě píše: „Není porušením práv, když byl někdo zbavený života v souvislosti s konáním, které podle zákona není trestné.“ Tato pasáž v překladu z právnické mluvy dovoluje lékařům provádět interrupci.

Částečný úspěch však stěžovatelé zaznamenali. Ústavní soud prohlásil, že je nedostatečné, aby bylo pouze novelou zákona provádění potratů v případě poškození plodu nebo ohrožení života matky umožněno až do 24. týdne těhotenství. Zároveň však soud dodal, že pokud bude přijat parlamentem nový zákon, který potraty po 12. týdnu povolí, nebude v rozporu s ústavou.

„Slovenská právní úprava umožňuje interrupci v prvním trimestru i v případě, že rodiče čekají děvčátko a rozhodnou se pro interrupci, protože chtěli chlapečka. U nás i to je legitimní a legální důvod, který zákon chrání,“ uvedl Daniel Lipšic, poslanec za KDH, jeden z předkladatelů zákona.

Brutální kampaň
„Člověk se stává subjektem nebo osobou nejdříve ve 12. týdnu, kdy se mu vyvine vyšší nervová soustava, a to především mozek. Do té doby je jen jakýmsi potenciálem života,“ uvedl naproti tomu právník Miroslav Abelovský, zástupce parlamentu, schvalovatele zákona.

Odpůrci potratového zákona naopak tvrdí, že život vzniká už početím. „Je to kauza, která se týká života a smrti,“ dodává Lipšic. Rozhodnutí ústavního soudu kritizovala podle očekávání i katolická církev.

Odpůrci interrupcí, kteří jsou v menšině jak v parlamentu, tak ve veřejnosti, si v září vynutili zájem veřejnosti brutální reklamní kampaní k „50. výročí uzákonění potratů“. Nápisy na billboardech, na kterých byly v tratolištích krve usmrcené plody, tvrdily, že od umožnění interrupcí v roce 1957 bylo jen na Slovensku „usmrceno 1 370 000 dětí.“ Šokující reklama byla zakázána jako neetická.

 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.