Podle některých poslanců je nová charta symbolem, který říká, že EU není jen velký trh a měnová unie, ale že je také společenstvím hodnot, které se uplatňují ve vnitřní i zahraniční politice EU. Charta podle nich vylepšuje právní ochranu obyvatel unie a obsahuje i práva, která nejsou ve všech ústavách členských zemí. To se týká například zákazu reproduktivního klonování, práva na ochranu dat či práva na svobodu informací a přístup k dokumentům.
"Charta dokazuje, že založením EU jsme se poučili z evropské historie," prohlásil předseda EP Hans-Gert Pöttering, který připomněl i pád železné opony a rozdělenou Evropu před rokem 1989. Respektování každého jednotlivce, zaručení svobody, demokracie, právní stát - to jsou podle předsedy EP hlavní síly, které pohánějí evropské sjednocování. "Svoboda nemůže existovat bez respektování práv druhého," dodal.
"Je to mimořádný úspěch, Evropa by se měla cítit hrdá," podotkl v té souvislosti předseda Evropské komise José Barroso.
Členové unie Velká Británie a Polsko si však vymínili výjimku pro aplikaci charty z obavy, že by jim unijní justice mohla vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká sociálních práv občanů a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky. Poslanci také v listopadu vyzvali obě země, aby v budoucnu změnily přístup a přijaly chartu bez výjimek. Charta totiž začne platit ve chvíli, kdy ji odsouhlasí všechny členské státy.
Vyhlášení provázel protest části poslanců EP, kteří s transparenty a skandováním "referendum" dávali najevo, že nesouhlasí s tím, aby novou smlouvu o fungování EU přijaly pouze parlamenty a nikoli občané v referendech. Jejich skandování neustalo ani ve chvíli, kdy chartu podepisoval předseda EP Hans-Gert Pöttering, šéf Evropské komise José Barroso a portugalský premiér José Sócrates, jehož země nyní v EU předsedá.
|
Charta základních práv |