Mnoho lidí si to myslí, ale není to pravda. I na téměř stoprocentně maďarském jihu Slovenska se slovensky domluvíte. Na druhé straně je pravda, že mnoho nápisů na jižním Slovensku je jen v maďarštině a slovenština v podání tamních Maďarů není rozhodně ukázkou spisovného jazyka a rozsáhlé slovní zásoby.
Velká část tamní více než půlmilionové maďarské menšiny totiž funguje a žije ve svém jazykovém prostředí – mluví maďarsky, čte (slovenské, nebo z Maďarska dovezené) maďarské noviny, dívá se na maďarské televizní programy a za kulturou jezdí mnohem častěji do Budapešti než do Bratislavy.
I to má změnit nová „koncepce výchovy a vzdělávání příslušníků národnostních menšin“, kterou schválila vláda Roberta Fica.
Ministr školství Ján Mikolaj, který byl jmenovaný nacionalistickou Slovenskou národní stranou, v ní požaduje, aby se vzdělávání menšin, především slovenských Maďarů, „více soustředilo na slovenštinu a slovenskou historii“.
„Osvojení si státního jazyka je občanským právem,“ uvádí Mikolaj ve zdůvodnění svého záměru. Schválená koncepce proto počítá na menšinových školách se zvýšením počtu hodin slovenštiny, slovenské literatury a komunikace ve slovenštině.
Jak uvádí zpráva tiskové agentury TASR, která z vládou schválené koncepce cituje, ministr „chce popracovat na odborném profilu pedagogů maďarských škol, kterým vyčítá slabou znalost státního jazyka“, Stejně tak se má „posílit spolupráce národnostních škol se školami se slovenským vyučovacím jazykem“.
Klacek na maďarské učitele?
Cílem je změna situace, kdy byl maďarský jih i z hlediska školství „státem ve státě“. Za vlády Mikuláše Dzurindy se totiž Straně maďarské koalice podařilo prosadit vznik maďarské univerzity v Komárnu. Slovenští Maďaři tak mohli absolvovat kompletní vzdělání, aniž by přišli do přímého styku se slovenským prostředím.
Mikolaj tvrdí, že jím navrhované změny ulehčí slovenským Maďarům, kteří se často potýkali se slabou znalostí slovenštiny, možnost uplatnění na trhu práce.
Na druhé straně se však prověřování z perfektní znalosti slovenštiny může stát předmětem perzekuce maďarských učitelů a profesorů v menšinových školách a dalším prostředkem k omezení maďarského školství na Slovensku.
Velká část tamní více než půlmilionové maďarské menšiny totiž funguje a žije ve svém jazykovém prostředí – mluví maďarsky, čte (slovenské, nebo z Maďarska dovezené) maďarské noviny, dívá se na maďarské televizní programy a za kulturou jezdí mnohem častěji do Budapešti než do Bratislavy.
I to má změnit nová „koncepce výchovy a vzdělávání příslušníků národnostních menšin“, kterou schválila vláda Roberta Fica.
Ministr školství Ján Mikolaj, který byl jmenovaný nacionalistickou Slovenskou národní stranou, v ní požaduje, aby se vzdělávání menšin, především slovenských Maďarů, „více soustředilo na slovenštinu a slovenskou historii“.
„Osvojení si státního jazyka je občanským právem,“ uvádí Mikolaj ve zdůvodnění svého záměru. Schválená koncepce proto počítá na menšinových školách se zvýšením počtu hodin slovenštiny, slovenské literatury a komunikace ve slovenštině.
Jak uvádí zpráva tiskové agentury TASR, která z vládou schválené koncepce cituje, ministr „chce popracovat na odborném profilu pedagogů maďarských škol, kterým vyčítá slabou znalost státního jazyka“, Stejně tak se má „posílit spolupráce národnostních škol se školami se slovenským vyučovacím jazykem“.
Klacek na maďarské učitele?
Cílem je změna situace, kdy byl maďarský jih i z hlediska školství „státem ve státě“. Za vlády Mikuláše Dzurindy se totiž Straně maďarské koalice podařilo prosadit vznik maďarské univerzity v Komárnu. Slovenští Maďaři tak mohli absolvovat kompletní vzdělání, aniž by přišli do přímého styku se slovenským prostředím.
Mikolaj tvrdí, že jím navrhované změny ulehčí slovenským Maďarům, kteří se často potýkali se slabou znalostí slovenštiny, možnost uplatnění na trhu práce.
Na druhé straně se však prověřování z perfektní znalosti slovenštiny může stát předmětem perzekuce maďarských učitelů a profesorů v menšinových školách a dalším prostředkem k omezení maďarského školství na Slovensku.