Učebnice „Historie Ruska 1945–2007“ pro 11. třídu, kterou zpracoval kolektiv autorů pod vedením Alexandra Filipova na objednávku Kremlu, vyvolala v Rusku velký skandál již dříve. Některé její části totiž doslova šokovaly demokratické intelektuální kruhy.
Kromě toho byla vydána i metodická příručka pro učitele k této historické učebnici, ve které jsou některé sporné historické události včetně období totalitní vlády Josifa Stalina popisovány téměř jako hvězdná éra ruského impéria.
Především první díl učebnice, „Spory o roli Stalina v historii“, který částečně ospravedlňoval stalinismus, mnohé učitele a historiky rozhořčil. Našlo se ovšem i nemálo jeho zastánců, a vznikla tak bouřlivá diskuze. Podobně nejednoznačnou reakci vyvolala část „Suverénní demokracie“, která připomíná propagandistický leták.
Kniha byla ale schválena, a tak měl pravdu jeden z autorů díla, Pavel Danilin, když nedávno pronesl: „Můžete mne polévat žlučí, jak chcete, ale učit děti budete podle knih, které vám dáme a které potřebuje Rusko.“
Danilin, velký Putinův obdivovatel, navíc nyní požaduje i lustraci vyučujících, a to ipodle míry oddanosti současnému vedení. „Nelze dopustit, aby historii Ruska přednášel rusofob, zbabělec, nebo prostě amorální typ – od bláta je třeba se očistit, třeba i silou,“ prohlásil.
K tomu, jak které osobnosti vknize hodnotit, dala údajně pokyn Putinova administrativa. Stalina například označila za postavu více méně kladnou, protože dokázal upevnit moc.
Jeho největší chybou ale bylo, že nepochopil nutnost soukromého vlastnictví. Ze stejných důvodů byl pochválen i generální tajemník Komunistické strany SSSR Leonid Brežněv. Naopak první ruský prezident Boris Jelcin je osobnost záporná, neboť státní moc oslabil.
Nejlepší vládce ze všech je ale samozřejmě současný prezident Vladimir Putin.
Autoři učebnice se radami z Kremlu řídili do puntíku. Dokonce akceptovali i přání, aby stalinské represe byly zdůvodněny jako „snaha maximálně efektivně zajistit chod správních orgánů“. Po negativním ohlasu části veřejnosti doznala učebnice změn a nyní se dokonce problematická část původně nazvaná „Suverénní demokracie“ jmenuje „Nový kurz Ruska“. Ovšem současné hodnocení situace zůstalo věrné ideologii prosazované Kremlem.
Gruzie není vykreslována v nejlepším světle, zrušení voleb gubernátorů Putinem je vysvětleno jako krok směrem k demokracii a zatčení ropného magnáta Michaila Chodorkovského, který je v západním světě pokládán za vězně svědomí, je vysvětleno jako polapení zloducha a boj proti oligarchii.
