Za přípravou snímku stojí jedna z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších postav nizozemské politiky – 45letý předák krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. Ten již loni v listopadu oznámil přípravu 10minutového filmu, v němž chtěl dokázat, že korán – svatá kniha muslimů – je „zdrojem nesnášenlivosti a inspirací k vraždám a teroru“. A právě tento týden (podle některých informací v pátek) má snímek spatřit světlo světa.
Podle britského nedělníku The Observer jej chtěla odvysílat nizozemská veřejnoprávní televize, nakonec ale od svého úmyslu ustoupila. Buď se tedy objeví na jiné stanici, či alespoň na internetu – mluví se například o serveru YouTube. Podle spekulací, které Wildersův počin provázejí, má být korán v krátkém filmu nejen slovně haněn, ale možná i roztrhán, či dokonce spálen.
Sám autor pouze prohlásil, že ani vzedmutá vlna kritiky jej od jeho úmyslu neodradí. „To, že jsou všichni na nohách, považuji jen za potvrzení, že mám pokračovat,“ citovala agentura AFP jeho slova pro nizozemský časopis HP/De Tijd.
A proč takové obavy z reakcí? Nizozemci mají v živé paměti vraždu režiséra Theo van Gogha z listopadu 2004 a následné nepokoje. Van Goghovi se stal osudným dokument, v němž kritizoval utrpení žen v některých islámských komunitách – zavraždil jej muslimský extremista. Dalším důvodem ke znepokojení je možnost opakování násilností, které v roce 2005 vypukly v celém světě, včetně Nizozemska, po přetištění karikatur proroka Muhammada nejdříve v norských, pak dánských a nakonec i dalších novinách.
Provokace, nebo svoboda projevu?
Nizozemská vláda se možnými reakcemi na nový provokativní film už zabývala minulý týden, údajně šlo dokonce o krizové zasedání. Podle nizozemského deníku Voolkskrant už dokonce připravila i 20stránkový scénář, co v případě násilností dělat. Mimo jiné se prý počítá i s evakuací Nizozemců pobývajících na Blízkém východě a v krajním případě i s uzavřením tamních ambasád. Právě dánská velvyslanectví v muslimských zemích se totiž během „karikaturové války“ stala častým terčem žhářů a davů radikálních demonstrantů.
Samotný Wildersův snímek vládní přestavitelé komentovali pouze zdrženlivě. „Nizozemsko má ve své tradici svobodu projevu i vyznání, ale také tradici vzájemného respektu. A do toho provokace nezapadají,“ nechal se slyšet nizozemský premiér Jan Peter Balkenende. Autor obávaného snímku je svým provokováním proslulý. Loni například Wilders vyzýval muslimy, kteří chtějí v Nizozemsku žít, aby z koránu vytrhali polovinu stránek, kde se podle něj vyzývá k násilnostem. Jindy zase korán nazýval „fašistickou knihou“ a volal po jeho zákazu – společně s knihou Mein Kampf Adolfa Hitlera.
Jeho nový počin kritizovala jako „provokaci“ i bývalá nizozemská poslankyně Ayaan Hirsi Ali, která spolupracovala se zavražděným režisérem van Goghem.
Podle britského nedělníku The Observer jej chtěla odvysílat nizozemská veřejnoprávní televize, nakonec ale od svého úmyslu ustoupila. Buď se tedy objeví na jiné stanici, či alespoň na internetu – mluví se například o serveru YouTube. Podle spekulací, které Wildersův počin provázejí, má být korán v krátkém filmu nejen slovně haněn, ale možná i roztrhán, či dokonce spálen.
Sám autor pouze prohlásil, že ani vzedmutá vlna kritiky jej od jeho úmyslu neodradí. „To, že jsou všichni na nohách, považuji jen za potvrzení, že mám pokračovat,“ citovala agentura AFP jeho slova pro nizozemský časopis HP/De Tijd.
A proč takové obavy z reakcí? Nizozemci mají v živé paměti vraždu režiséra Theo van Gogha z listopadu 2004 a následné nepokoje. Van Goghovi se stal osudným dokument, v němž kritizoval utrpení žen v některých islámských komunitách – zavraždil jej muslimský extremista. Dalším důvodem ke znepokojení je možnost opakování násilností, které v roce 2005 vypukly v celém světě, včetně Nizozemska, po přetištění karikatur proroka Muhammada nejdříve v norských, pak dánských a nakonec i dalších novinách.
Provokace, nebo svoboda projevu?
Nizozemská vláda se možnými reakcemi na nový provokativní film už zabývala minulý týden, údajně šlo dokonce o krizové zasedání. Podle nizozemského deníku Voolkskrant už dokonce připravila i 20stránkový scénář, co v případě násilností dělat. Mimo jiné se prý počítá i s evakuací Nizozemců pobývajících na Blízkém východě a v krajním případě i s uzavřením tamních ambasád. Právě dánská velvyslanectví v muslimských zemích se totiž během „karikaturové války“ stala častým terčem žhářů a davů radikálních demonstrantů.
Samotný Wildersův snímek vládní přestavitelé komentovali pouze zdrženlivě. „Nizozemsko má ve své tradici svobodu projevu i vyznání, ale také tradici vzájemného respektu. A do toho provokace nezapadají,“ nechal se slyšet nizozemský premiér Jan Peter Balkenende. Autor obávaného snímku je svým provokováním proslulý. Loni například Wilders vyzýval muslimy, kteří chtějí v Nizozemsku žít, aby z koránu vytrhali polovinu stránek, kde se podle něj vyzývá k násilnostem. Jindy zase korán nazýval „fašistickou knihou“ a volal po jeho zákazu – společně s knihou Mein Kampf Adolfa Hitlera.
Jeho nový počin kritizovala jako „provokaci“ i bývalá nizozemská poslankyně Ayaan Hirsi Ali, která spolupracovala se zavražděným režisérem van Goghem.