V pozadí tohoto zájmu je přetahování obou zemí o přízeň početné menšiny s vysokým stupněm vzdělanosti, napsal s odvoláním na zdroje z izraelských tajných služeb list Haarec.
„Ano, slyšel jsem o tom,“ řekl LN ruský knihkupec v Tel Avivu, který si z pochopitelných důvodů přál zveřejnit nanejvýš křestní jméno Vitalij. „To je ale všechno neoficiální, oficiálně se tu nic takového neděje.“
Středisko nedaleko telavivské přímořské promenády vede od října známý ruský hebrejista Alexandr Krjukov. O takovém posílení diplomatického sboru prý nechtěla izraelská tajná služba pro vnitřní bezpečnost nejprve ani slyšet kvůli Krjukovově údajné minulosti v řadách KGB. Moskva však na jeho jmenování trvala a Izrael ve snaze vyhnout se diplomatickému skandálu raději ustoupil.
Novotou zářící ruské centrum v Geulině ulici podle serveru jewish.ru brzy odstartovalo masivní informační kampaň v šedesáti izraelských městech. Pod záminkou umožnit zdejším přistěhovalcům hlasovat v parlamentních volbách, ale ruská mise kontaktní seznamy využila k propagaci „návratu“. „Mně přislíbili práci ve výzkumném ústavu v Moskvě za 15 tisíc dolarů ročně a k tomu byt,“ uvedla jedna z citovaných specialistek, které se ruské centrum ozvalo.
„Není divu, vždyť tady vysokoškolsky vzdělaní lidé dělají často jen podřadnou práci. Mého známého, jednoho z nejlepších sovětských chemiků, nechali zametat ulice. A pak ani to ne,“ uvedl knihkupec Vitalij.
Posily pro ruskou ekonomiku V Izraeli dnes žije asi milion přistěhovalců ze zemí bývalého SSSR. Na jejich usazení v židovském státě se výrazně podílela k tomu určená Židovská agentura. Jak se tedy tato vlivná organizace dívá na snahy Moskvy „přetáhnout“ imigranty zpět do Ruska? „Rozhodně nás tyto informace neznepokojují,“ tvrdil v rozhovoru pro LN mluvčí Židovské agentury Michael Jankelowitz. „Žijeme ve svobodném světě, Britové mají po světě British Councils, USA mají Americká kulturní střediska, každý vyvíjí své aktivity,“ zdržel se jakékoli kritiky ruského centra.
Izraelský ministr pro přistěhovalectví Ze’ev Boim ale vidí situaci jinak. „Mnozí Izraelci, kteří se vrátili zpět do Ruska, bezesporu hýbou současnou ruskou ekonomikou. My máme zájem na repatriaci, nikoliv na odlivu našich obyvatel,“ prohlásil loni v dubnu při návštěvě Moskvy.
| Rusové v Izraeli |
| Ve Svaté zemi nyní žije asi milion lidí pocházejících z Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Masová emigrace Židů začala v 80. letech minulého století, většina přistěhovalců pak přišla v 90. letech po zhroucení SSSR. Kromě lidí, kteří přišli do Izraele díky Zákonu o návratu, zde žijí i tisíce ruských křesťanů. |
Odhalení izraelské kontrarozvědky koresponduje i s vnitřními instrukcemi ruských úřadů pro přesídlování. Ty počítají s tím, že informace o podmínkách návratu mají kromě nevládních institucí a konzulátů šířit mezi emigranty právě kulturní střediska. Předpisy počítají i s takovým detailem, že tříčlenné rodině ruská vláda zaplatí přepravu pěti tun zavazadel a vybavení domácnosti. Putinův plán Program přesídlování vystěhovalců s ruskými kořeny zpět do Ruska podepsal před půldruhým rokem prezident Vladimir Putin. Cílem je přimět „rusky mluvící emigranty, kteří byli vychováváni v ruském prostředí“, aby se vrátili zpět do země a pomohli tak kromě jiného vylepšit její katastrofální demografickou situaci.
Důraz má být kladen na ruské menšiny v postsovětských republikách. Jenže čtvrtá nejpočetnější ruskojazyčná diaspora na světě žije právě v Izraeli. Jankelowitz ze Židovské agentury ale z jejího odlivu strach nemá.
Z milionu ruskojazyčných přistěhovalců, kteří přišli do pětimilionového Izraele, jich podle něj asi jen sedm procent posléze přesídlilo jinam – zčásti do Ruska a dalších postsovětských zemí, většinou ale třeba do Ameriky. „I tyto počty svědčí o tom, že tu mají dobré a silné zázemí,“ uvedl Jankelowitz. „Kdekoli jinde, jako třeba v USA, by byli pouhou kapkou v moři.“