Ekonomové Boris Kagarlickij a Vasilij Koltašov předpovídají, že vážná krize postihne Rusko zhruba za dva roky, kdy nastane vleklá recese. A to přesto, že ruské hospodářství nyní zažívá konjunkturu a životní úroveň většiny obyvatel trvale roste. Politolog Stanislav Belkovskij je dokonce přesvědčen, že nepříznivé vyhlídky ruské ekonomiky jsou jedním z důvodů, proč současný prezident Vladimir Putin s tak lehkým srdcem opouští svůj post. Nechce být totiž symbolem hospodářského úpadku.
„Já nevidím nějaké velké neúspěchy,“ prohlásil Putin sebejistě na své poslední velké konferenci 14. února, když bilancoval období svého panování. Renomovaní ekonomové ale na rozdíl od něj kritizují skutečnost, že ekonomika Ruska je založená téměř výhradně na surovinovém bohatství a jeho exportu. To totiž skýtá dvě nebezpečí.
Tím prvním je závislost na světových trzích a otřesech, které je možná čekají. Druhým a mnohem závažnějším rizikem je postupné vyčerpání zásob. Následný nedostatek surovin způsobí krach celé ekonomiky. Kagarlickij a Koltašov předpovídají prudký pád světových cen ropy, k němuž podle nich dojde právě za dva roky. Krize tou dobou postihne většinu světových ekonomik.
Nejvíc havárií na světě
Mýtu o úspěších podle ekonomů odporuje i fakt, že se málo investuje do infrastruktury, nedaří se zemědělství a zvyšuje se nebezpečí technologických katastrof. Už nyní je Rusko zemí, kde dochází k více haváriím než kdekoliv jinde ve světě.
Putinovi se nepodařilo ani vyrovnat se s bující byrokracií a korupcí, která nabyla obludných rozměrů.
Zahraniční ekonomičtí komentátoři varují i před rostoucí inflací, která letos v lednu dosáhla 12 a půl procenta. Podle listu The Financial Times se Kreml nechal strhnout předvolebním populismem, a zasadil tak ekonomice několik těžkých ran například tím, že zmrazil ceny některých potravin.
Ekonomiku země zatěžuje i armáda a snaha Kremlu navrátit zemi status atomové velmoci, s čímž souvisí horečné zbrojení. Podle Institutu pro národní strategie armáda za posledních osm let zatížila rozpočet, a přesto se zhoršil vojenský potenciál země.
Upadá navíc morálka ozbrojených sil, ačkoliv oficiální propaganda tvrdí opak. Vzedmutí vlasteneckého nadšení se údajně týká pouze některých elitních částí. Ty jsou ale často prezentovány ve sdělovacích prostředcích. Vytváří se tak optický klam o ideálním stavu.
V posledních dnech se navíc nedaří ani zbrojařskému exportu. Po Alžírsku, které vrací Rusku 15 vloni zakoupených MIGů-29, se kvůli kvalitě a chronickém nedodržování dodacích lhůt chce ruských zbraní vzdát Norsko i takoví velkoodběratelé, jako je Čína a Indie.
Mýty o ruském ekonomickém boomu za dob vlády Vladimira Putina jsou přitom esem v předvolební kampani jeho následníka Dmitrije Medveděva. Politologové ale varují: s takovým dědictvím není ani ruský trůn žádnou výhrou.
„Já nevidím nějaké velké neúspěchy,“ prohlásil Putin sebejistě na své poslední velké konferenci 14. února, když bilancoval období svého panování. Renomovaní ekonomové ale na rozdíl od něj kritizují skutečnost, že ekonomika Ruska je založená téměř výhradně na surovinovém bohatství a jeho exportu. To totiž skýtá dvě nebezpečí.
Tím prvním je závislost na světových trzích a otřesech, které je možná čekají. Druhým a mnohem závažnějším rizikem je postupné vyčerpání zásob. Následný nedostatek surovin způsobí krach celé ekonomiky. Kagarlickij a Koltašov předpovídají prudký pád světových cen ropy, k němuž podle nich dojde právě za dva roky. Krize tou dobou postihne většinu světových ekonomik.
Nejvíc havárií na světě
Mýtu o úspěších podle ekonomů odporuje i fakt, že se málo investuje do infrastruktury, nedaří se zemědělství a zvyšuje se nebezpečí technologických katastrof. Už nyní je Rusko zemí, kde dochází k více haváriím než kdekoliv jinde ve světě.
Putinovi se nepodařilo ani vyrovnat se s bující byrokracií a korupcí, která nabyla obludných rozměrů.
Zahraniční ekonomičtí komentátoři varují i před rostoucí inflací, která letos v lednu dosáhla 12 a půl procenta. Podle listu The Financial Times se Kreml nechal strhnout předvolebním populismem, a zasadil tak ekonomice několik těžkých ran například tím, že zmrazil ceny některých potravin.
Ekonomiku země zatěžuje i armáda a snaha Kremlu navrátit zemi status atomové velmoci, s čímž souvisí horečné zbrojení. Podle Institutu pro národní strategie armáda za posledních osm let zatížila rozpočet, a přesto se zhoršil vojenský potenciál země.
Upadá navíc morálka ozbrojených sil, ačkoliv oficiální propaganda tvrdí opak. Vzedmutí vlasteneckého nadšení se údajně týká pouze některých elitních částí. Ty jsou ale často prezentovány ve sdělovacích prostředcích. Vytváří se tak optický klam o ideálním stavu.
V posledních dnech se navíc nedaří ani zbrojařskému exportu. Po Alžírsku, které vrací Rusku 15 vloni zakoupených MIGů-29, se kvůli kvalitě a chronickém nedodržování dodacích lhůt chce ruských zbraní vzdát Norsko i takoví velkoodběratelé, jako je Čína a Indie.
Mýty o ruském ekonomickém boomu za dob vlády Vladimira Putina jsou přitom esem v předvolební kampani jeho následníka Dmitrije Medveděva. Politologové ale varují: s takovým dědictvím není ani ruský trůn žádnou výhrou.
