´Vše závisí na ambicích Medveděva ´

LN Co se vlastně v Rusku v neděli stalo? Zvolili si Rusové skutečně novou hlavu státu, nebo jen prvního zástupce dnešního prezidenta Vladimira Putina?

Myslím, že si zvolili hlavu státu. Prezidentský úřad totiž představuje moc sám o sobě, bez ohledu na osobu. Vladimir Putin dal prezidentskému úřadu prestiž carského trůnu. Na tom by podle mého názoru málo změnilo to, jestli by byl za následníka například vybrán ne Dmitrij Medveděv, ale bývalý ministr obrany Sergej Ivanov – výsledek by byl stejný.

LN A byly to, co jsme viděli v neděli, skutečné volby?

Pro ruského občana bylo důležité jediné – aby se stal prezidentem člověk, který má co nejblíže k moci. V ruské společnosti totiž přetrvává vnímání moci a „těch, co jsou proti“. Pokud je všechno v pořádku, volí moc. Byli čtyři kandidáti, ale tři z nich jsou politiky, kteří k moci blízko nemají. Proto hlasovat pro ně nemělo z pohledu ruského občana valný smysl. V situaci, která je dnes v Rusku, bylo třeba volit někoho, kdo už je u moci, nebo k ní má blízko.

LN Podle vás tedy Rusové měli důvod dobrovolně volit Medveděva?

Ano, Rusové jsou spokojeni s výsledky Putinova prezidentství, protože ho poměřují s tím Jelcinovým. Mají se lépe, berou si půjčky na všemožné věci, kupují si auta, chaty, to za Jelcina nebylo. Ekonomicky vzato se prostě situace v Rusku zlepšila. Druhá otázka je proč, že to bylo díky světové konjunktuře a cenám plynu a ropy. Ale to už nikdo nezkoumá. Samozřejmě, že Rusové nejsou spokojení se vším. Především jim vadí obrovské sociální rozdíly, které tu nebyly ani za Jelcina a které se zvětšují. Jsou také nespokojeni s korupcí a bezprávím na místní úrovni, s čímž se setkává úplně každý. A je jedno, jestli stavíte dům, nebo chcete opravit přívod proudu. Ale Rusové uvažují takto – je potřeba, aby se hlavou státu stal někdo, kdo už byl u moci. No a když takový člověk slibuje, že se postará o zlepšení sociální situace, stavu zdravotnictví, bude bojovat s korupcí – prostě bude se starat o to, aby se situace postupně zlepšovala, tak je to on. A přesně toto Medveděv dělal – ujišťoval, že bude pokračovat v Putinově kurzu a přitom je i příslibem změn k lepšímu.

LN Jak to teď po volbách a poté, co Putin předá úřad prezidenta Medveděvovi, bude fungovat? Na jedné straně Putin říká, že nechce měnit ústavu, ale také dodává, že si obraz prezidenta Medveděva na stěnu své premiérské pracovny nepověsí?

Mě se zdá, a uvidíme, zda se nemýlím, že takováto dualistická konstrukce dlouho nevydrží. Celá ruská byrokracie, která je v Rusku stále tou vládnoucí vrstvou, si neumí představit, jak by takový systém mohl fungovat. Například gubernátoři, vládci ruských oblastí, už teď mají těžkou hlavu z toho, za kým jít, když chtějí řešit nějaký problém. Za Medveděvem, nebo za Putinem? Prostě tomu nerozumí.

LN Dalším důvodem asi jsou už dnes spolu soupeřící skupiny kolem Putina a Medveděva?

Ano, je to tak. Je možné, že Putin a Medveděv spolu mají skvělé vztahy, možná, že jsou dokonce přátelé a už jsou dohodnuti, jak proběhne předání moci. Problémem jsou ale zájmové skupiny kolem nich, které sledují různé cíle. Je skupina, která chce mírnou liberalizaci. Ne protože by to byli liberálové, ale protože sledují své cíle. Jeden z ruských oligarchů nedávno prohlásil, že kvůli tvrdé politice Kremlu má ve svém byznysu v Evropě problémy. A takových jako on je spousta. Liberalizaci podporuje i část státních i armádních představitelů, kteří se za Putina nedostali na posty, na které se chtěli dostat. Nejsou to liberálové, ale liberalizace je pro ně šancí se dostat výš. Tito lidé budou přesvědčovat Medveděva, že je přece nový prezident, měl by mít svoji vlastní politiku a podle ústavy má koneckonců všechny pravomoci hlavy státu. Pak je tu ale skupina lidí, kteří jsou se současným stavem spokojeni, nebo by ještě přitvrdili kurz. A těm je jasné, že jejich jedinou šancí je, aby Putin zůstal člověkem, který bude mít v rukou rozhodující moc.

LN A nebude Putin, který bude podle ústavy jako premiér tím slabším, tahat za kratší konec?

Já si také myslel, že bude třeba změnit ústavu, ale naši ústavní experti mě přesvědčili, že ne. Ruská ústava se podobá té francouzské z doby páté republiky. Ve Francii mohl podle této ústavy vládnout Charles de Gaulle jako autoritativní hlava státu a po něm podle stejné ústavy fungovala Francie jako normální prezidentsko-parlamentní stát. Vše závisí na osobě prezidenta. Jestli se mu zachce, tak bude „superprezidentem“. Když nezachce, může proběhnout bez změny ústavy a zákonů postupné předání pravomocí premiérovi. Jeden příklad. Podle ústavy prezident jmenuje vládu, jejíž členy mu navrhl premiér. Do dneška to fungovalo tak, že prezident vyjmenoval ministry a premiér je jen formálně prezidentovi představil. V nové situaci to může být naopak. Putin jako premiér může říci, to já sestavuji vládu. Podobné je to se zastupováním Ruska v zahraničí. Na summitu G8 nebo na jednání s EU může stát zastupovat i premiér. Všechno závisí na Medveděvových ambicích.

LN Je tedy pro Rusy představitelné, že by prezident nebyl skutečnou hlavou státu?

Myslím, že ne. Ruská společnost potřebuje, aby hlava státu byla jen jedna. Nejen z hlediska toho, aby bylo jasné, kdo je hlava státu, armády, kdo vládne, ale i proto, že je také zároveň velkou morální autoritou. Proto je současné uspořádání sil jen přechodnou konstrukcí. Dvě rovnocenná centra moci tu prostě být nemohou. Jsem přesvědčen, že ve skutečnosti toto dvojvládí nevydrží déle než půl roku. A pak se prostě ukáže, kdo vládne, kdo je ten první.