Lidovky.cz

Maďarsku hrozí vládní krize

Svět

  20:53
BUDAPEŠŤ - Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány dnes odvolal ministryni zdravotnictví Ágnes Horváthovou. Učinil tak v reakci na nedávné referendum, ve kterém se Maďaři vyslovili pro zrušení poplatků ve zdravotnictví. Proti odvolání ministryně se postavila její strana, která oznámila, že z vlády odejde k 30. dubnu. Otevřená roztržka podle analytiků ohrožuje budoucnost vlády i jejích reforem.

Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. foto: AFP

"Gyurcsány porušil koaliční dohodu, a proto si svobodní demokraté nepřejí pokračovat ve vládní spolupráci v koaliční podobě," uvedl předseda strany János Kóka. Vyčetl premiérovi ústupky od reforem, které koaliční vláda zahájila před 18 měsíci.

Ministři za svobodné demokraty, kteří spravují kromě zdravotnictví ještě resorty životního prostředí a hospodářství, by měli odstoupit podle Kóky k 30. dubnu. Strana však nechce vyvolat předčasné volby, které by podle průzkumů skončily porážkou socialistů a odchodem svobodných demokratů i z parlamentních lavic.

Postoj svobodných demokratů podle premiéra Gyurcsánye nejspíše znamená, že koalice má nyní měsíc na nalezení kompromisu. "V koalici je hluboký konflikt, který hrozí přeměnit se v krizi," připustil. Předmětem sporu je však podle něj spíš rychlost reforem než samy reformy.

Uvozovky dolníPremiér:

V koalici je hluboký konflikt, který hrozí přerůst v krizi.Uvozovky horní

Svaz svobodných demokratů (SZDSZ) disponuje v parlamentu 20 z 386 křesel, socialistických poslanců je 190, čili bez menších partnerů by vláda ztratila parlamentní většinu. K udržení menšinového kabinetu by však stačila přízeň čtyř "přeběhlíků", jak upozorňují komentátoři. Anebo by se svobodní demokraté mohli rozhodnout podpořit vládu i bez formální koalice.

Na krizi reagovala i burza, forint oslabil
Za nejpravděpodobnější scénář se považuje, že Gyurcsányho vláda bude po 30. dubnu vládnout bez podpory parlamentní většiny až do řádných voleb v dubnu 2010.

Na politickou krizi reagovala burza poklesem, oslabil i forint. Analytici se obávají, že vládní krize by mohla ohrozit i vládní reformy. Socialisté z Maďarské socialistické strany (MSZP) si dosud byli poměrně jistí, že rozpad kabinetu nehrozí. "Myslím, že koalice vydrží až do voleb v roce 2010... Nedomnívám se, že by osud koalice měl záviset na jedné osobě," řekl ke sporu kolem ministryně zdravotnictví místopředseda MSZP Ferenc Juhász.

Vláda utrpěla 9. března porážku v referendu o zrušení nepopulárních poplatků ve zdravotnictví a školného, které vyvolala pravicová opozice. Premiér pak na víkendové stranické konferenci oznámil, že podpora společnosti pro reformu zdravotnictví se zmenšila tak citelně, že ji lze znovu získat jedině s novým ministrem. Gyurcsányovo rozhodnutí vyvolalo rozhořčení u koaličního partnera, ve Svazu svobodných demokratů (SZDSZ). Svaz proto bude dnes jednat o tom, zda vládu na protest opustí.

Volby by teď vyhrála pravice
Socialisté z Maďarské socialistické strany (MSZP) si nicméně jsou poměrně jistí, že rozpad kabinetu nehrozí. "Myslím, že koalice vydrží až do voleb v roce 2010... Nedomnívám se, že by osud koalice měl záviset na jedné osobě," řekl ke sporu kolem ministryně zdravotnictví místopředseda MSZP Ferenc Juhász.

Svobodní demokraté disponují v parlamentu 20 z 386 křesel, socialistických poslanců je 190. Rozpad kabinetu by pro obě koaliční strany znamenal nepříjemnosti. Kvůli reformám je totiž vláda mezi Maďary velmi nepopulární a v případných předčasných parlamentních volbách by socialisty s velkým rozdílem porazila opoziční pravicová strana Fidesz někdejšího premiéra Viktora Orbána. Menší svobodní demokraté by se do parlamentu nemuseli vůbec dostat, jejich preference se totiž nyní pohybují kolem pouhého jednoho procenta voličů.

Odvolaná ministryně je nejméně oblíbeným politikem
Socialisté začali se zaváděním hospodářských reforem poté, co Maďarsko v roce 2006 vykázalo rozpočtový schodek ve výši 9,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy nejvyšší v Evropské unii. Například poplatky ve zdravotnictví a školství ale parlament po jednoznačném výsledku březnového referenda krátce po jejich zavedení zrušil.

Žebříčku popularity maďarských politiků podle průzkumu, který zveřejnil list Népszabadság, kraluje prezident László Sólyom, následovaný opozičním vůdcem Orbánem. Na opačném konci skončila odvolaná ministryně Horváthová s přízní pouze 19 procent dotázaných. Předposlední místo patřilo jejímu stranickému šéfovi Kókovi, kterého jen s nejtěsnějším rozdílem předstihl premiér Gyurcsány.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.