Soudci v něm odpověděli na otázku mnichovského soudu, na nějž se obrátil německý občan Tadao Maruko se stížností, že mu byla odepřena penze po jeho zesnulém partnerovi. Maruko žil dlouhá léta v Mnichově s divadelníkem, s nímž se nechal také oficiálně zaregistrovat jako dvojice. Když jeho partner v roce 2005 zemřel, Maruko požádal fond spravující penze lidí z umělecké branže o vdovský důchod. Ten mu jej však odmítl přiznat. Obrátil se proto na místní soud, ten poslal evropským sudím do Lucemburku předběžnou otázku, zda nejde o porušení principu o zákazu diskriminace.
Odpovědí je, že jde. „Odmítnutí penze zaregistrovaným partnerům představuje diskriminaci na základě sexuální orientace, jestliže pozůstalí z civilních dvojic a pozůstalí manželé mají srovnatelné právní postavení, tudíž i srovnatelný nárok na vdovskou penzi,“ vyřkl soud.
Tím mimo jiné řekl, že je na jednotlivých státech, aby si samy upravily vztahy mezi páry stejného pohlaví. Pokud je ale zrovnoprávní s manželstvím, musí to respektovat i vzhledem k sociálním dávkám po úmrtí jednoho z dvojice.
Tak okomentoval verdikt i Brusel. Komise přivítala posílení principu nediskriminace, zároveň však zdůraznila, že rodinné právo je výsadní kompetencí členských států a je jen na nich, zda povolí sňatky či registrovaná partnerství homosexuálům. „Nárok na vdovskou penzi platí, jen pokud oba režimy (heterosexuální a homosexuální partnerství – pozn. red.) existují paralelně,“ řekla mluvčí Evropské komise pro sociální věci.
Poláci protestují
Jakkoliv sám soud omezil svůj verdikt na v tomto smyslu liberálnější země, vyvolal kritiku konzervativní pravice – hlavně europoslanci z polské strany Právo a spravedlnost jej označili za skulinu, kterou bude unie Polsku nutit zrovnoprávnění gayů s heterosexuálními manželi. Právě kvůli tomu strana PiS blokovala ratifikaci Lisabonské smlouvy v Polsku.
„Žádná skulina,“ nesouhlasí právník a šéf ústavního výboru parlamentu Jo Leinen. „Smlouva se nijak nedotýká rodinného práva a sama Charta základních práv říká, že její ustanovení musí respektovat zákony a tradice jednotlivých států,“ dodává. Ani europoslanec Jan Zahradil, který často upozorňuje na možné „nabourávání“ unijního soudu do národní legislativy, v tomto případě precedens nevidí. „Kdyby ten verdikt měl obecnou platnost, tak je to špatně. Tady jde ale o práva registrovaných gayů, což země jako Polsko nemůže ohrozit,“ říká.
Odpovědí je, že jde. „Odmítnutí penze zaregistrovaným partnerům představuje diskriminaci na základě sexuální orientace, jestliže pozůstalí z civilních dvojic a pozůstalí manželé mají srovnatelné právní postavení, tudíž i srovnatelný nárok na vdovskou penzi,“ vyřkl soud.
Tím mimo jiné řekl, že je na jednotlivých státech, aby si samy upravily vztahy mezi páry stejného pohlaví. Pokud je ale zrovnoprávní s manželstvím, musí to respektovat i vzhledem k sociálním dávkám po úmrtí jednoho z dvojice.
Tak okomentoval verdikt i Brusel. Komise přivítala posílení principu nediskriminace, zároveň však zdůraznila, že rodinné právo je výsadní kompetencí členských států a je jen na nich, zda povolí sňatky či registrovaná partnerství homosexuálům. „Nárok na vdovskou penzi platí, jen pokud oba režimy (heterosexuální a homosexuální partnerství – pozn. red.) existují paralelně,“ řekla mluvčí Evropské komise pro sociální věci.
Poláci protestují
Jakkoliv sám soud omezil svůj verdikt na v tomto smyslu liberálnější země, vyvolal kritiku konzervativní pravice – hlavně europoslanci z polské strany Právo a spravedlnost jej označili za skulinu, kterou bude unie Polsku nutit zrovnoprávnění gayů s heterosexuálními manželi. Právě kvůli tomu strana PiS blokovala ratifikaci Lisabonské smlouvy v Polsku.
„Žádná skulina,“ nesouhlasí právník a šéf ústavního výboru parlamentu Jo Leinen. „Smlouva se nijak nedotýká rodinného práva a sama Charta základních práv říká, že její ustanovení musí respektovat zákony a tradice jednotlivých států,“ dodává. Ani europoslanec Jan Zahradil, který často upozorňuje na možné „nabourávání“ unijního soudu do národní legislativy, v tomto případě precedens nevidí. „Kdyby ten verdikt měl obecnou platnost, tak je to špatně. Tady jde ale o práva registrovaných gayů, což země jako Polsko nemůže ohrozit,“ říká.
