Političtí analytici před hlasováním varovali, že aby pensylvánské vítězství senátorce výrazněji pomohlo, muselo by činit více než deset procent.
Bývalá první dáma již na volebním shromáždění svých příznivc ve Filadelfii poděkovala obyvatelům Pensylvánie za vítězství a vyzvala své příznivce k tomu, aby ji i nadále podporovali. "Dnes potřebuji vaši pomoc víc než kdykoliv předtím," uvedla senátorka Clintonová před jásajícím davem. "Američané (z boje) neodstupují a zaslouží si prezidenta, který také neodstoupí," dodala na adresu svých kritiků, kteří volají po tom, aby v zájmu sjednocení Demokratické strany před rozhodující bitvou s republikány z dalších nominačních klání odstoupila.
Mladí chtějí Obamu
Podle amerických médií provázel pensylvánské primárky velký zájem voličů. V hojných počtech se k volebním urnám dostavili mladí lidé, kteří hlasovali především pro Obamu. Illinoiského senátora, který by byl v případě zvolení prvním americkým prezidentem tmavé pleti, také podle odhadů volilo přes 90 procent afroamerických voličů.
Naopak pro newyorskou senátorku hlasovali její tradiční přívrženci: ženy, starší lidé, katolíci, manuálně pracující lidé či osoby s nižšími příjmy. Podle agentury AP je zajímavý také fakt, že asi desetina voličů, kteří se účastnili úterních primárek, se od počátku letošního roku nově
zaregistrovali u Demokratické strany, aby mohli ovlivnit dramatický souboj Clintonová - Obama. Mnozí z nově registrovaných demokratů prý dokonce změnilo stranickou příslušnost - původně totiž patřilo k republikánům.
Rozhodnou superdelegáti
V Pensylvánii bylo v sázce 158 delegátů. K získání demokratické nominace pro volby v listopadu je zapotřebí podpora 2024 delegátů. Podle agentury AP získala Clintonová v Pensylvánii nejméně 52 delegátů a Obama 46. Zbytek musí být ještě dopočítán. Po těchto primárkách tak má Obama zajištěnu podporu nejméně 1694 delegátů a Clintonová nejméně 1561 delegátů. Vzhledem k tomu, že hlasovat se bude již jen v devíti státech, je vyloučené, aby některý z kandidátů získal potřebnou většinu jen v primárkách.
Výsledek v Pensylvánii tak bude mít vliv hlavně na rozhodování superdelegátů, tedy špiček Demokratické strany a demokratických zákonodárců v Kongresu a guvernérů, kteří mohou rozhodovat podle vlastního uvážení. Z asi 800 superdelegátů jich asi 300 ještě neoznámilo, koho podpoří.
Volby v Pensylvánii byly první z deseti zbývajících demokratických klání, v nichž mají voliči poslední šance ovlivnit souboj mezi Clintonovou a Obamou. Další důležité primárky budou pokračovat 6. května v Severní Karolíně a Indianě. V Severní Karolíně, kde je mnoho demokratických voličů tmavé pleti, si v průzkumech zatím vedl lépe Obama.
Pro Republikánskou stranu byly pensylvánské primárky víceméně formalitou. Senátor John McCain, který má nominaci jistou, zde dostal hlas od 73 procent voličů.
Bývalá první dáma již na volebním shromáždění svých příznivc ve Filadelfii poděkovala obyvatelům Pensylvánie za vítězství a vyzvala své příznivce k tomu, aby ji i nadále podporovali. "Dnes potřebuji vaši pomoc víc než kdykoliv předtím," uvedla senátorka Clintonová před jásajícím davem. "Američané (z boje) neodstupují a zaslouží si prezidenta, který také neodstoupí," dodala na adresu svých kritiků, kteří volají po tom, aby v zájmu sjednocení Demokratické strany před rozhodující bitvou s republikány z dalších nominačních klání odstoupila.
Mladí chtějí Obamu
Podle amerických médií provázel pensylvánské primárky velký zájem voličů. V hojných počtech se k volebním urnám dostavili mladí lidé, kteří hlasovali především pro Obamu. Illinoiského senátora, který by byl v případě zvolení prvním americkým prezidentem tmavé pleti, také podle odhadů volilo přes 90 procent afroamerických voličů.
Naopak pro newyorskou senátorku hlasovali její tradiční přívrženci: ženy, starší lidé, katolíci, manuálně pracující lidé či osoby s nižšími příjmy. Podle agentury AP je zajímavý také fakt, že asi desetina voličů, kteří se účastnili úterních primárek, se od počátku letošního roku nově
zaregistrovali u Demokratické strany, aby mohli ovlivnit dramatický souboj Clintonová - Obama. Mnozí z nově registrovaných demokratů prý dokonce změnilo stranickou příslušnost - původně totiž patřilo k republikánům.
Rozhodnou superdelegáti
V Pensylvánii bylo v sázce 158 delegátů. K získání demokratické nominace pro volby v listopadu je zapotřebí podpora 2024 delegátů. Podle agentury AP získala Clintonová v Pensylvánii nejméně 52 delegátů a Obama 46. Zbytek musí být ještě dopočítán. Po těchto primárkách tak má Obama zajištěnu podporu nejméně 1694 delegátů a Clintonová nejméně 1561 delegátů. Vzhledem k tomu, že hlasovat se bude již jen v devíti státech, je vyloučené, aby některý z kandidátů získal potřebnou většinu jen v primárkách.
Výsledek v Pensylvánii tak bude mít vliv hlavně na rozhodování superdelegátů, tedy špiček Demokratické strany a demokratických zákonodárců v Kongresu a guvernérů, kteří mohou rozhodovat podle vlastního uvážení. Z asi 800 superdelegátů jich asi 300 ještě neoznámilo, koho podpoří.
Volby v Pensylvánii byly první z deseti zbývajících demokratických klání, v nichž mají voliči poslední šance ovlivnit souboj mezi Clintonovou a Obamou. Další důležité primárky budou pokračovat 6. května v Severní Karolíně a Indianě. V Severní Karolíně, kde je mnoho demokratických voličů tmavé pleti, si v průzkumech zatím vedl lépe Obama.
Pro Republikánskou stranu byly pensylvánské primárky víceméně formalitou. Senátor John McCain, který má nominaci jistou, zde dostal hlas od 73 procent voličů.
