Zatímco totiž drtivá většina zemí kývla na pokračování ratifikace, Česko tak neučinilo. Naopak přišlo NE českého prezidenta. Otázka „Co udělá česká vláda?“ proto včera zněla celý den.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na ni nenabídl jasnou odpověď. Podle interpretací některých delegací byli Češi jediní, kdo neřekli „pokračujeme“.
|
Já téměř nikdy nesouhlasím s českým prezidentem v otázkách Evropy a nesouhlasím ani nyní.
„Jen informoval (Karel Schwarzenberg – pozn. red.) o časovém harmonogramu,“ řekl lotyšský ministr Máris Riekstiňš. „Nikoli,“ odpověděl sám Schwarzenberg na dotaz, zda za Česko řekl „jedeme dál“. „Řekl jsem, že nyní máme Lisabonskou smlouvu u Ústavního soudu a teprve podle rozsudku budeme pokračovat,“ podotkl.
Zároveň ale odmítl smlouvu pohřbít. „Nemyslím, že irské NE je důvodem k zastavení čehokoliv,“ dodal český ministr Karel Schwarzenberg.
Pod palbou otázek. Kvůli Klausovi
Pokud by ústavní soudci nenašli rozpor mezi smlouvou a českou ústavou, Schwarzenberg je pro pokračování domácí ratifikace. „Na každý pád to jako ministr zahraničí navrhnu,“ sdělil svůj názor na nyní ostře sledovanou otázku.
Mezi Schwarzenbergovými kolegy se probíralo také pohřbení smlouvy Václavem Klausem. Většina z nich to zkritizovala. „Já téměř nikdy nesouhlasím s českým prezidentem v otázkách Evropy a nesouhlasím ani nyní,“ řekl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Stejně se vyjádřila také jeho rakouská kolegyně Ursula Plassniková. „Irské NE nepovažuji za vítězství zdravého rozumu,“ prohlásila rezolutně.
Schwarzenberg prezidentův výrok nekomentoval. Na otázku tisku český ministr pouze přiznal, že vláda nemá „páky“, jak přimět prezidenta Václava Klause podepsat Lisabonskou smlouvu, pokud by se rozhodl tak neučinit. Tato věc včera „eurosvět“ přitom eminentně zajímala.
„Nemůžeme ho donutit. Bude-li ale prezident respektovat ústavní proces, a když smlouva projde parlamentem, pravděpodobně ji – byť s váháním – podepíše,“ řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.