Třiapadesát procent irských voličů dokument 12. června odmítlo a zablokovalo tak unii cestu k ratifikaci Lisabonské smlouvy.
„Irové budou muset znovu hlasovat,“ řekl Sarkozy vybraným francouzským zákonodárcům při pracovním setkání v prezidentském paláci. Francouzský prezident má jako představitel předsedající země unie odletět 21. července do Irska, aby na místě zjistil příčiny odmítnutí a hledal řešení, jak následky referenda změnit.
„Budu vetovat jakékoli rozšiřování unie, dokud nevzniknou nové instituce,“ řekl dále Sarkozy. Zopakoval také hlavní priority francouzského předsednictví v tomto pololetí - uzavření evropského paktu o imigraci a ustavení horní hranice daně přidané hodnoty z prodeje ropy.
Opakování jako s Nice?
Irsko poznamenalo proces evropské integrace již v roce 2001, kdy voliči odmítli Smlouvu o EU z Nice. Nakonec ji ale v opakovaném referendu schválili o rok později. Prosazení stejného scénáře v současnosti má ale nyní odpůrce například v českém prezidentovi Václavu Klausovi - podle něho se tím narušuje demokratický proces.
Lisabonská smlouva je náhradou za evropskou ústavu, kterou v roce 2005 v referendech pro změnu pohřbili Francouzi a Nizozemci. Irové svým červnovým rozhodnutím vážně zkomplikovali reformní proces v EU, neboť Lisabonská smlouva ke své platnosti vyžaduje souhlas všech 27 členů unie.
Zatímco Klaus jako jediný v EU výsledek hlasování výslovně uvítal, představitelé ostatních zemí víceméně zaraženě prohlašovali, že ratifikační proces má pokračovat. Zákonodárci na Kypru, v Nizozemsku a v Belgii pro smlouvu také hlasovali až po irském referendu.
„Irové budou muset znovu hlasovat,“ řekl Sarkozy vybraným francouzským zákonodárcům při pracovním setkání v prezidentském paláci. Francouzský prezident má jako představitel předsedající země unie odletět 21. července do Irska, aby na místě zjistil příčiny odmítnutí a hledal řešení, jak následky referenda změnit.
„Budu vetovat jakékoli rozšiřování unie, dokud nevzniknou nové instituce,“ řekl dále Sarkozy. Zopakoval také hlavní priority francouzského předsednictví v tomto pololetí - uzavření evropského paktu o imigraci a ustavení horní hranice daně přidané hodnoty z prodeje ropy.
Opakování jako s Nice?
Irsko poznamenalo proces evropské integrace již v roce 2001, kdy voliči odmítli Smlouvu o EU z Nice. Nakonec ji ale v opakovaném referendu schválili o rok později. Prosazení stejného scénáře v současnosti má ale nyní odpůrce například v českém prezidentovi Václavu Klausovi - podle něho se tím narušuje demokratický proces.
Lisabonská smlouva je náhradou za evropskou ústavu, kterou v roce 2005 v referendech pro změnu pohřbili Francouzi a Nizozemci. Irové svým červnovým rozhodnutím vážně zkomplikovali reformní proces v EU, neboť Lisabonská smlouva ke své platnosti vyžaduje souhlas všech 27 členů unie.
Zatímco Klaus jako jediný v EU výsledek hlasování výslovně uvítal, představitelé ostatních zemí víceméně zaraženě prohlašovali, že ratifikační proces má pokračovat. Zákonodárci na Kypru, v Nizozemsku a v Belgii pro smlouvu také hlasovali až po irském referendu.
