Lidovky.cz

Co máte proti OSN? Znáte lepší řešení?

Svět

  11:02
Diplomaté jsou mnohdy poslední instancí a dnešní svět je prostě potřebuje, říká český velvyslanec při OSN Martin Palouš.

Český velvyslanec při OSN Martin Palouš foto: Lidové noviny

LN Podle mnohých Čechů je OSN neakční moloch, který jen polyká peníze. Co byste na to odpověděl?

Jako diplomat bych určitě nepoužil slovo moloch. Není pochyb, že OSN je málo efektivní, že nutně potřebuje reformu, aby byla s to účinně reagovat na všechny výzvy a nebezpečí, kterým čelí lidstvo na počátku 21. století. Je rovněž pravdou, že o takové reformě se už hodně dlouho mluví, a stále se nic moc neděje. Současně ale po mém soudu platí, že je to jediná univerzální mezinárodní organizace, kterou dnes lidstvo má a kterou v éře globalizace nutně potřebuje. Kritiků, kteří prohlašují, že by OSN nejraději zrušili, a argumentují při tom otázkami typu „Proč vyhazovat peníze daňových poplatníků na činnost instituce, která se sice hlásí k ušlechtilým principům a zásadám Charty OSN, ale pak se většinu času zabývá sama sebou a svými od skutečného života odtrženými a do sebe zacyklenými rezolucemi?“, bych se zeptal: Čím byste OSN nahradili? Ničím?

LN Když sledujeme vývoj v Zimbabwe, kde znovuzvolení diktátora Mugabeho doprovázelo zabíjení a mučení stoupenců opozice, nedává to skeptikům za pravdu?

Samozřejmě, že dává. Co se dnes v této africké zemi děje, představuje frapantní porušení hodnot a principů Charty OSN. Pro mezinárodní společenství by mělo být chování vládnoucího zimbabwského režimu naprosto nepřijatelné. Klíčovým hráčem je Africká unie a ta si, jak se ukázalo na jejím nedávném summitu v Egyptě, snad už začíná svou odpovědnost vůči celému mezinárodnímu společenství v této záležitosti uvědomovat. Odmítnutí sankční rezoluce navrhované v Radě bezpečnosti Spojenými státy, Čínou, Ruskem a Jihoafrickou republikou však bohužel vyslalo signál zcela opačný.

LN Mluví se o rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Byl byste pro? Nezkomplikuje nový člen už tak dost ideologicky rozpolcenou radu?

O reformě Rady bezpečnosti se v OSN diskutuje už léta. Všichni se snadno shodnou na tom, že současný stav neodpovídá politické realitě, ale dospět k nějakému rozumnému, pro všechny přijatelnému reformnímu návrhu se nedaří. Stále se hledají odpovědi na otázky, jaký počet členů by nová rada měla mít v kategorii stálých či nestálých členů, jak uspokojit požadavek spravedlivého zastoupení regionálních skupin, kdo by měl mít právo veta, jak vyhovět stále silněji zaznívajícímu požadavku, aby se Rada bezpečnosti více otevřela státům, které nejsou jejími členy, a hlavně jak do tohoto kýženého stavu dospět? Ideologický konflikt mezi Západem a Východem sice pádem komunismu na konci osmdesátých let minulého století zmizel, rivalita mezi jednotlivými hráči na světové scéně však přetrvává i v éře postkomunismu.

LN Kam se tento konflikt přesunul?

Do popředí střetu ideologií se jednoznačně dostal vztah mezi rozvinutým Severem a rozvojovým Jihem. Je to patrné všude a promítá se i to v diskusích o budoucnosti Rady bezpečnosti. Mám-li si ale tipnout, jak se bude situace nadále vyvíjet, pak bych řekl, že navzdory všem prohlášením diplomatů bude status quo ještě po mnoho let jediným reálným řešením.

LN Řadu lidí asi překvapí, že rozpočet OSN se rovná rozpočtu středně velkého amerického města. Jak je to možné?

Překvapující to je, ale zdá se mi to v zásadě v pořádku. OSN přece není světovláda, ale „pouze“ vrcholná univerzální mezinárodní organizace. Vnucuje se otázka, zda by tento rozpočet neměl být přece jen o něco vyšší, vzhledem k tomu, že v dnešním globalizovaném světě je prostor pro mezinárodní spolupráci větší než kdykoli dříve. Já si osobně myslím, že by vyšší být mohl, ale k tomu je třeba ještě dříve, než někdo roztočí kohoutky penězovodů - a Evropská unie již dnes tak činí v míře dosti velkorysé - především větší ochoty všech hráčů opravdu spolupracovat, a nikoli jen politikařit, jak se dnes bohužel často děje. Vůle učinit OSN efektivnější, prosadit a uskutečnit všechny tak potřebné institucionální a strukturální reformy.

LN Nestane se z člověka, který pracuje v OSN, tak trochu cynik? Nezačne porovnávat rozsah a krutost zla? Nebo se z něj naopak stane zapálený zachránce světa?

Ani cynik, ani zapálený zachránce světa, doporučoval bych o něco střízlivější terminologii. Člověk pracující v OSN má možnost sledovat veškeré aktivity, které tato organizace na základě charty rozvíjí, komunikovat se zástupci všech 192 členských zemí, od těch největších po nejmenší, a možná snáz než jiní si uvědomit komplexnost a mnohotvářnost dnešního světa. Máte pravdu, že zlo, s nímž se lze setkat, je často šokující a lidé, kteří se s ním při práci pro OSN střetávají, vůči němu nesmí zůstat lhostejní. Neměli by ale podléhat ani nadšení, ani negativistické skepsi, měli by býti především realisté.

LN Diplomaté si zřejmě rozumí mnohem víc než politici. Platí to i o diplomatech, kteří reprezentují Kubu, které vytýkáme porušování lidských práv?

Diplomaté jsou od toho, aby zprostředkovávali vztahy mezi státy, ať už si tyto státy dobře rozumí, či nikoli. Dokonce právě tam, kde se v rámci těchto vztahů vyskytují problémy, neshody či konflikty, by to měli být právě oni, kdo spolu ještě mluví. Zejména prostředí mnohostranné diplomacie může nabídnout možnost komunikace, která je třeba z těch či oněch důvodů bilaterálně zablokovaná. S představitelem Kuby u OSN Malmiercou v tomto smyslu komunikuji bez zábran a udržuji s ním celkem dobré, otevřené a díky této otevřenosti, odvažuji se říci, i celkem přátelské vztahy.

LN Jaký je váš způsob přesvědčování, když se pro Českou republiku pokoušíte najít spojence při určitém, pro naši zemi důležitém hlasování?

Nějakou zvláštní přesvědčovací metodu nemám. Jde-li skutečně o argument, snažím se jej podat věcně, racionálně. Vycházím z předsvědčení, že dobrý argument je jako dobré zboží, které se chválí samo. Pro pořádek však musím připomenout, že mnohé se v OSN získává způsobem o něco přízemnějším, tj. nezakrytě hokynářským, kdy se neustále činí nějaké výměnné obchody: já tě podpořím v tom a ty mě v tom.

LN Pomáhá i obyčejná politika dobrého jídla, pití či doutníku?

Zcela určitě. S těmi, kdo nad údajně rozmařilým diplomatickým životem zvedají mravokárný prst, ale souhlasím v tom, že tato politika musí být prostředek pouze doplňkový, střídmě užívaný a rozhodně ne převažující.

LN Amerika dnes žije fenoménem Baracka Obamy, alespoň tady v New Yorku je to zvlášť patrné. Vy jste ale k jeho osobnosti skeptický. Proč?

Já nejsem ani tak skeptický k jeho osobnosti, jako spíše ke slibům, které dává, a heslům a sloganům, které vyhlašuje. Myslím si, že v americké politice bude - ať už ve volbách vyhraje kdokoli - pod tlakem reálné skutečnosti daleko více kontinuity, než by si hlasatelé nových počátků přáli. Současně si však uvědomuji, že jakýsi nový počátek, nový impulz, potřebuje na počátku 21. století celá euro-americká civilizace a že americké prezidentské volby roku 2008 toto kolektivní očekávání také svým specifickým způsobem reflektují.

LN S jeho případným příchodem do Bílého domu by se ale image USA ve světě zřejmě zlepšila. Souhlasíte?

V tom máte asi pravdu, ale asi budete souhlasit i s tím, že image je věc sice důležitá, ale také pomíjivá. Co mě více zajímá, je reálný efekt, který příchod toho či onoho kandidáta do Bílého domu bude mít, naše společná odpovědnost, nyní myslím Američanů a nás Evropanů, nalézt takové formy spolupráce, aby byly uchovány principy a hodnoty, na kterých naše civilizace stojí, abychom byli s to společně prosazovat v podmínkách 21. století naše společné zájmy a efektivně spolupracovat.

LN Na druhou stranu Evropa, nebo lépe řečeno Brusel, v poslední době žila irským odmítnutím nové verze euroústavy. Jak se to dotklo OSN?

Máte-li na mysli neevropské diplomaty, tak ti to většinou pouze zaznamenali a příliš se nad věcí nezamýšleli. Pro členské země EU to neznamená nic jiného než to, že zavedená praxe - EU je v systému OSN reprezentována zemí, která má předsednictví, a Evropskou komisí - bude, dokud se situace nezmění, pokračovat. V diskusi o tom, jaké konkrétní důsledky bude mít vstup Lisabonské smlouvy v platnost, se ale objevila docela podstatná věc: nebyli jsme na tuto situaci příliš dobře připraveni - myslím tím nejen Českou republiku, ale Evropskou unii jako celek. Nikdo totiž, jak se zdá, plně nedomyslel důsledky zcela elementární právní skutečnosti: i když EU změní formou mezinárodní smlouvy své fungování a svou institucionální strukturu, tím, co určuje její postavení v systému OSN, nemůže být nic jiného než Charta OSN. Pro ni přitom jsou a zůstanou primárními aktéry suverénní členské státy.

LN Jakou pověst v OSN vůbec má Česká republika? Můžete ji vy jako Martin Palouš nějak ovlivnit?

Optimisticky bych opáčil, že docela dobrou. Svou roli rozhodně nepřeceňuji, ale ani ji nemohu podceňovat. Ve funkci stálého představitele České republiky u OSN jsem její viditelnou tváří. Jaká ta tvář je, to ať posoudí jiní, já mohu jenom ujistit, že tuto roli beru velice vážně a snažím se jí zhostit co nejlépe.

LN Jak si při takovém životním stylu, který je určován nejrůznějšími schůzemi, jednáními či hlasováními, udržet fyzičku?

K tomu, aby ji mohl udržovat, musí člověk vůbec nějakou fyzičku mít. Já zbytky své fyzické kondice udržuji tím, že pravidelně, řekl bych tak třikrát čtyřikrát týdně, obíhám newyorský Central Park.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.