Karadžič tvrdí, že s Holbrookem uzavřel dohodu, že nebude souzen, když se stáhne z veřejného života. Americký diplomat to popírá, a Karadžič proto chce, aby se k údajné úmluvě vyjádřil pod přísahou. Mluvčí tribunálu nesdělila, zda soud jeho žádosti vyhoví. V minulosti ICTY ale zamítl podobný požadavek bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, který chtěl během svého procesu v Haagu povolat bývalé prezidenty USA a Francie Billa Clintona a Jacquese Chiraca a někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira, kteří podle něj byli odpovědní za bombardování Srbska v roce 1999.
Vedle Albrightové a Holbrookea chce Karadžič, aby před tribunálem svědčili také bývalý americký diplomat William Stuebner či někdejší hlavní žalobce ICTY, Jihoafričan Richard Goldstone.
Spekulace o dohodě mezi Karadžičem a Holbrookem kolují již řadu let. Minulý pátek toto obvinění zopakoval sám Karadžič den po svém prvním vystoupení před ICTY, kde si vyslechl 11 bodů obžaloby za zločiny, kterých se údajně dopustil během bosenského konfliktu v letech 1992 až 1995.
Holbrooke ho poté znovu popřel jako "absurdní a směšnou lež" a na jeho stranu se postavil například švédský ministr zahraničí a bývalý vyjednávač EU pro Balkán Carl Bildt. Naopak existenci dohody potvrdil bývalý bosenskosrbský ministr Aleksa Buha, který jí byl údajně osobně přítomen. "Holbrooke mně výslovně přislíbil, že Karadžiče se haagský tribunál nebude týkat, pokud se navždy stáhne z politického života," uvedl minulý týden Buha.
USA ho prý chránily pět let
Holbrooke podle něj slib učinil v noci z 18. na 19. července 1996 na schůzce v Bělehradě, které se zúčastnil také tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič, jugoslávský ministr zahraničí Milam Milutinovič a bosenskosrbský politik Momčilo Krajišnik.
Srbský deník Blic minulý týden dokonce s odvoláním na dobře informovaný zdroj z amerických tajných služeb napsal, že Spojené státy chránily Karadžiče od roku 1995 do roku 2000, kdy ho přistihly, jak porušuje podmínky dohody, když osobně řídil ve východobosenském městě Bijeljina schůzi jeho Srbské demokratické strany a prováděl v ní personální změny.
Karadžič, který byl dopaden podle srbské vlády 21. července po 13 letech na útěku, se chce před haagským tribunálem hájit sám podobně jako Miloševič. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až doživotní trest.
Vedle Albrightové a Holbrookea chce Karadžič, aby před tribunálem svědčili také bývalý americký diplomat William Stuebner či někdejší hlavní žalobce ICTY, Jihoafričan Richard Goldstone. Spekulace o dohodě mezi Karadžičem a Holbrookem kolují již řadu let. Minulý pátek toto obvinění zopakoval sám Karadžič den po svém prvním vystoupení před ICTY, kde si vyslechl 11 bodů obžaloby za zločiny, kterých se údajně dopustil během bosenského konfliktu v letech 1992 až 1995.
Holbrooke ho poté znovu popřel jako "absurdní a směšnou lež" a na jeho stranu se postavil například švédský ministr zahraničí a bývalý vyjednávač EU pro Balkán Carl Bildt. Naopak existenci dohody potvrdil bývalý bosenskosrbský ministr Aleksa Buha, který jí byl údajně osobně přítomen. "Holbrooke mně výslovně přislíbil, že Karadžiče se haagský tribunál nebude týkat, pokud se navždy stáhne z politického života," uvedl minulý týden Buha.
USA ho prý chránily pět let
Holbrooke podle něj slib učinil v noci z 18. na 19. července 1996 na schůzce v Bělehradě, které se zúčastnil také tehdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič, jugoslávský ministr zahraničí Milam Milutinovič a bosenskosrbský politik Momčilo Krajišnik.
Srbský deník Blic minulý týden dokonce s odvoláním na dobře informovaný zdroj z amerických tajných služeb napsal, že Spojené státy chránily Karadžiče od roku 1995 do roku 2000, kdy ho přistihly, jak porušuje podmínky dohody, když osobně řídil ve východobosenském městě Bijeljina schůzi jeho Srbské demokratické strany a prováděl v ní personální změny.
Karadžič, který byl dopaden podle srbské vlády 21. července po 13 letech na útěku, se chce před haagským tribunálem hájit sám podobně jako Miloševič. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až doživotní trest.
