„Chci vám poděkovat za moudrost, kterou jste projevil v době agrese sousedního státu. Vše bylo vykonáno výborně, moudře a nádherně.“ Těmito slovy včera běloruský prezident Alexandr Lukašenko zhodnotil ruský vojenský zásah na Kavkaze. Učinil tak během rozhovoru se svým ruským kolegou Dmitrijem Medveděvem v jihoruském Soči. „Byla to klidná, pohodová reakce, díky které je v oblasti obnoven mír,“ chválil Moskvu Lukašenko.
Podle běloruského prezidenta byli Rusové nuceni „bránit své lidi a garantovat stabilitu v regionu.“ Lukašenko se tak zřejmě snažil napravit svůj dřívější „vlažný“ postoj k ruskému zásahu.
Před týdnem přitom Lukašenko nařídil běloruskému ministerstvu zahraničí, aby začalo zlepšovat vztahy s USA a zeměmi Evropské unie. V ruském tisku se vzápětí objevily dohady, že Bělorusko bude muset za ruský plyn platit stejně jako „znepřátelené“ státy - například Ukrajina.
Včerejší demonstrativní podpora, kterou Lukašenko vyjadřoval Medveděvovi, je zřejmě důsledkem těchto výhrůžek. Prezidenti jednali také o tom, zda by do Rusko-běloruského svazu mohly být přijaty další státy. Některé nepřiznané republiky již nedávno požádaly Moskvu a Minsk o vstup do rusko-běloruského společenství. Jednalo by se především o gruzínské separatistické enklávy Abcházii a Jižní Osetii, ale zřejmě i o moldavské Podněstří. I když Rusko-běloruský svaz zatím není plnohodnotným jednotným státem, připojení nepřiznaných republik by mělo obrovský symbolický význam a znamenalo by de facto jejich uznání Moskvou i Minskem.
Medveděv s Lukašenkem jednali také o roli, kterou by v podobných případech měla hrát „Dohoda o kolektivní bezpečnosti“, uzavřená členskými zeměmi Svazu nezávislých států a umožňující vzájemnou vojenskou pomoc.
Odveta Polsku a Česku
Rusko a Bělorusko se dohodly na společném systému protiraketové obrany. Oznámil to poradce Kremlu Sergej Prichodko po včerejším jednání prezidentů obou zemí Dmitrije Medveděva a Alexandra Lukašenka. Jde o jasnou reakci na rozmístění systému americké protiraketové obrany v Česku a Polsku.
Podle běloruského prezidenta byli Rusové nuceni „bránit své lidi a garantovat stabilitu v regionu.“ Lukašenko se tak zřejmě snažil napravit svůj dřívější „vlažný“ postoj k ruskému zásahu.
Před týdnem přitom Lukašenko nařídil běloruskému ministerstvu zahraničí, aby začalo zlepšovat vztahy s USA a zeměmi Evropské unie. V ruském tisku se vzápětí objevily dohady, že Bělorusko bude muset za ruský plyn platit stejně jako „znepřátelené“ státy - například Ukrajina.
Včerejší demonstrativní podpora, kterou Lukašenko vyjadřoval Medveděvovi, je zřejmě důsledkem těchto výhrůžek. Prezidenti jednali také o tom, zda by do Rusko-běloruského svazu mohly být přijaty další státy. Některé nepřiznané republiky již nedávno požádaly Moskvu a Minsk o vstup do rusko-běloruského společenství. Jednalo by se především o gruzínské separatistické enklávy Abcházii a Jižní Osetii, ale zřejmě i o moldavské Podněstří. I když Rusko-běloruský svaz zatím není plnohodnotným jednotným státem, připojení nepřiznaných republik by mělo obrovský symbolický význam a znamenalo by de facto jejich uznání Moskvou i Minskem.
Medveděv s Lukašenkem jednali také o roli, kterou by v podobných případech měla hrát „Dohoda o kolektivní bezpečnosti“, uzavřená členskými zeměmi Svazu nezávislých států a umožňující vzájemnou vojenskou pomoc.
Odveta Polsku a Česku
Rusko a Bělorusko se dohodly na společném systému protiraketové obrany. Oznámil to poradce Kremlu Sergej Prichodko po včerejším jednání prezidentů obou zemí Dmitrije Medveděva a Alexandra Lukašenka. Jde o jasnou reakci na rozmístění systému americké protiraketové obrany v Česku a Polsku.