V obou zemích je totiž oproti některým jiným státům mateřská výrazně delší: trvá u jednoho dítěte při bezproblémovém průběhu 28 týdnů, u více dětí pak 37 týdnů.
Zatím nicméně jde jen o nápad, který na cestě k realizaci bude muset projít ještě dlouhou a možná ne zrovna lehkou cestou. Například český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) už dal najevo, že se mu myšlenka nelíbí.
"Není důvod k tomu, aby EU takto expandovala do sociálních systémů jednotlivých členských zemí," řekl dnes Nečas s tím, že podle jeho odhadu by případné prosazení změny znamenalo dodatečné výdaje pro rozpočet ve výši miliard korun.
"Jistě by to byly náklady navíc. Čelit demografickému stárnutí nebude zadarmo," připustil eurokomisař, pod něhož v komisi spadá sociální problematika. "Neobávám se však, že by to navýšení mělo na rozpočty nějaký zásadní dopad." dodal. S tím nicméně Nečas nesouhlasí. "Pan Špidla nemůže přesně znát situaci rozpočtů jednotlivých zemí," míní Nečas. Možnost, že se návrhy ještě změní, připouští i český eurokomisař. "Návrh se ještě může hodně změnit, zatím ještě neprošel ani připomínkovým řízením (v Evropské komisi)," podotkl Špidla.
Výše peněz, které člověk při mateřské pobírá, se v jednotlivých zemích liší. Zatímco v některých státech je to až 100 procent jejich předchozího platu za určité období (Německo), jinde existuje jakýsi maximální strop. V Česku se peněžitá pomoc v mateřství odvozuje od výše platu pomocí poměrně složitého výpočtu. Na jeho konci je, že maximální možná výše činí 479 korun na den. Pokud by tedy měl měsíc 31 dní, tak je možné získat nejvíce 14.849 korun.
Pro srovnání - Český statistický úřad (ČSÚ) koncem srpna uvedl, že průměrná hrubá měsíční mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o osm procent a dosáhla 23.182 korun.
Evropská komise by měla o Špidlově návrhu rozhodovat zřejmě počátkem října. Pokud ho výkonný orgán 27členné EU schválí, pak zamíří na stůl Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy.
Zatím nicméně jde jen o nápad, který na cestě k realizaci bude muset projít ještě dlouhou a možná ne zrovna lehkou cestou. Například český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) už dal najevo, že se mu myšlenka nelíbí.
"Není důvod k tomu, aby EU takto expandovala do sociálních systémů jednotlivých členských zemí," řekl dnes Nečas s tím, že podle jeho odhadu by případné prosazení změny znamenalo dodatečné výdaje pro rozpočet ve výši miliard korun.
"Jistě by to byly náklady navíc. Čelit demografickému stárnutí nebude zadarmo," připustil eurokomisař, pod něhož v komisi spadá sociální problematika. "Neobávám se však, že by to navýšení mělo na rozpočty nějaký zásadní dopad." dodal. S tím nicméně Nečas nesouhlasí. "Pan Špidla nemůže přesně znát situaci rozpočtů jednotlivých zemí," míní Nečas. Možnost, že se návrhy ještě změní, připouští i český eurokomisař. "Návrh se ještě může hodně změnit, zatím ještě neprošel ani připomínkovým řízením (v Evropské komisi)," podotkl Špidla.
Výše peněz, které člověk při mateřské pobírá, se v jednotlivých zemích liší. Zatímco v některých státech je to až 100 procent jejich předchozího platu za určité období (Německo), jinde existuje jakýsi maximální strop. V Česku se peněžitá pomoc v mateřství odvozuje od výše platu pomocí poměrně složitého výpočtu. Na jeho konci je, že maximální možná výše činí 479 korun na den. Pokud by tedy měl měsíc 31 dní, tak je možné získat nejvíce 14.849 korun.
Pro srovnání - Český statistický úřad (ČSÚ) koncem srpna uvedl, že průměrná hrubá měsíční mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o osm procent a dosáhla 23.182 korun.
Evropská komise by měla o Špidlově návrhu rozhodovat zřejmě počátkem října. Pokud ho výkonný orgán 27členné EU schválí, pak zamíří na stůl Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy.