Zatímco hrubé obrysy mise jsou známy, nad základní věcí visí otazník. Totiž nad tím, zda budou mírotvůrci smět vstoupit na území Jižní Osetie a Abcházie. Rusko nedávno uznalo jimi jednostranně vyhlášenou samostatnost a hranice mezi nimi a Gruzií hlídají ruští vojáci.
Unie nezávislost jedněch ani druhých neuznala s tím, že trvá na „územní celistvosti“ Gruzie. Jestli to však znamená, že členové mise mají překročit i osetinsko-gruzínskou hranici a monitorovat pohyb uvnitř donedávna válkou zmítané provincie, na to ministři nedali jasnou odpověď.
„Všechny věci mají svůj čas,“ řekl pouze šéf včerejší debaty, francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. „Takto specificky jsme se o tom dnes nebavili,“ dodal i jeho slovenský kolega Ján Kubiš.
„Podle mého názoru by měli být na celém území Gruzie,“ řekl za českou stranu ministr Karel Schwarzenberg. „Budou ale moci být jen tam, kam budou vpuštěni,“ dodal to, čeho se unie obává a nemá pro to ani řešení.
„Nehledejme všude překážky, takhle se nikam nedostaneme,“ reagoval Kouchner podrážděně na dotaz, co unie udělá, pokud Osetinci a Abcházci - tedy Rusko - před pozorovateli EU nezvednou závoru. „Nehovořili jsme o vynutitelnosti,“ přiznal Kubiš, a český ministr trefně dodal: „Je těžké, aby se pozorovatelé do jistých míst prostříleli.“
Mise bude čistě civilní; její členové nebudou ozbrojeni ani z důvodu sebeobrany. Až několik desítek lidí do ní nabídly Francie, Německo a Polsko. Česko by podle Schwarzenberga mělo vyslat pět až deset osob a Slovensko také „několik“. Sedm zemí unie, například Belgie, má zdrženlivější postoj: chtějí čekat až na výsledek mírové konference v Ženevě příští měsíc, která se bude věnovat budoucímu statusu Jižní Osetie a Abcházie.
Po zkušenosti s ruskou akcí v Gruzii učinila EU včera nabídku Bělorusku. Řekla, že pokud zářijové parlamentní volby v zemi ovládané diktátorem Aleksandrem Lukašenkem proběhnou podle základních demokratických principů, je připravená zrušit politické sankce vůči Minsku a nabídnout mu výhody, které mají jiní sousedé bloku -hlavně zjednodušení víz a obchodu. „Všichni mají zájem na tom, aby Bělorusko nebylo posláno do chřtánu Ruska,“ řekl k tomu český vicepremiér Alexandr Vondra.
Unie nezávislost jedněch ani druhých neuznala s tím, že trvá na „územní celistvosti“ Gruzie. Jestli to však znamená, že členové mise mají překročit i osetinsko-gruzínskou hranici a monitorovat pohyb uvnitř donedávna válkou zmítané provincie, na to ministři nedali jasnou odpověď.
„Všechny věci mají svůj čas,“ řekl pouze šéf včerejší debaty, francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. „Takto specificky jsme se o tom dnes nebavili,“ dodal i jeho slovenský kolega Ján Kubiš.
„Podle mého názoru by měli být na celém území Gruzie,“ řekl za českou stranu ministr Karel Schwarzenberg. „Budou ale moci být jen tam, kam budou vpuštěni,“ dodal to, čeho se unie obává a nemá pro to ani řešení.
„Nehledejme všude překážky, takhle se nikam nedostaneme,“ reagoval Kouchner podrážděně na dotaz, co unie udělá, pokud Osetinci a Abcházci - tedy Rusko - před pozorovateli EU nezvednou závoru. „Nehovořili jsme o vynutitelnosti,“ přiznal Kubiš, a český ministr trefně dodal: „Je těžké, aby se pozorovatelé do jistých míst prostříleli.“
Mise bude čistě civilní; její členové nebudou ozbrojeni ani z důvodu sebeobrany. Až několik desítek lidí do ní nabídly Francie, Německo a Polsko. Česko by podle Schwarzenberga mělo vyslat pět až deset osob a Slovensko také „několik“. Sedm zemí unie, například Belgie, má zdrženlivější postoj: chtějí čekat až na výsledek mírové konference v Ženevě příští měsíc, která se bude věnovat budoucímu statusu Jižní Osetie a Abcházie.
Po zkušenosti s ruskou akcí v Gruzii učinila EU včera nabídku Bělorusku. Řekla, že pokud zářijové parlamentní volby v zemi ovládané diktátorem Aleksandrem Lukašenkem proběhnou podle základních demokratických principů, je připravená zrušit politické sankce vůči Minsku a nabídnout mu výhody, které mají jiní sousedé bloku -hlavně zjednodušení víz a obchodu. „Všichni mají zájem na tom, aby Bělorusko nebylo posláno do chřtánu Ruska,“ řekl k tomu český vicepremiér Alexandr Vondra.
