Organizace hájící lidská práva kritizovaly Rusko, že ignoruje ničení gruzínských vesnic jihosetskými ozbrojenci během srpnové války a po ní.
Gruzie plenění vesnic označila za etnické čistky. Podle Ruska zase ostřelování jihoosetského hlavního města Cchinvali, kterým válka vypukla,
bylo genocidou vůči Osetům. Obě strany vzájemná obvinění popírají.
"Tyto obrázky nelžou. Pokračující ničení vesnic od 10. do 19. srpna je
třeba využít k tomu, aby se určila odpovědnost za ochranu civilistů před
útoky milicí," uvádí představitelka AI (Amnesty International) Ariela Blatterová. "Ničení civilní infrastruktury ukazuje, že je třeba, aby mezinárodní společenství nezávisle vyšetřilo ničení během konfliktu, a to za plné podpory všech zúčastněných stran."
Válka vypukla 8. srpna, když se Gruzie pokusila silou obnovit svrchovanost
nad vzbouřeneckou provincií Jižní Osetie, která se za podpory Ruska na
počátku 90. let vymanila z vlivu Gruzie. Moskva reagovala na vojenský útok
Tbilisi rovněž vojenskou silou a gruzínské síly z Jižní Osetie vytlačila. Ozbrojený konflikt skončil po pěti dnech podpisem dohody o příměří.
Rusko a Gruzie se vzájemně obviňují ze zabíjení civilistů během konfliktu.
To je těžké ověřit vzhledem k tomu, že mnoho gruzínských vesnic v Jižní
Osetii bylo během bojů pro novináře nepřístupných.
"Jsou informace o bití, zastrašování lidí, rabování a vypalování domů jak v
Jižní Osetii, tak i na části gruzínského území," uvádí AI.
Gruzínská ministryně zahraničí Eka Tkešelašviliová zdůraznila, že Rusko je
odpovědné za území, které kontroluje. "Za etnické čistky a za poškozování a za další porušování základních lidských práv v těchto oblastech nese
odpovědnost Rusko," řekla. "Jsme jednoznačně pro to, aby věc vyšetřila
nezávislá mezinárodní komise."
Gruzie plenění vesnic označila za etnické čistky. Podle Ruska zase ostřelování jihoosetského hlavního města Cchinvali, kterým válka vypukla,
bylo genocidou vůči Osetům. Obě strany vzájemná obvinění popírají.
"Tyto obrázky nelžou. Pokračující ničení vesnic od 10. do 19. srpna je
třeba využít k tomu, aby se určila odpovědnost za ochranu civilistů před
útoky milicí," uvádí představitelka AI (Amnesty International) Ariela Blatterová. "Ničení civilní infrastruktury ukazuje, že je třeba, aby mezinárodní společenství nezávisle vyšetřilo ničení během konfliktu, a to za plné podpory všech zúčastněných stran."
Válka vypukla 8. srpna, když se Gruzie pokusila silou obnovit svrchovanost
nad vzbouřeneckou provincií Jižní Osetie, která se za podpory Ruska na
počátku 90. let vymanila z vlivu Gruzie. Moskva reagovala na vojenský útok
Tbilisi rovněž vojenskou silou a gruzínské síly z Jižní Osetie vytlačila. Ozbrojený konflikt skončil po pěti dnech podpisem dohody o příměří.
Rusko a Gruzie se vzájemně obviňují ze zabíjení civilistů během konfliktu.
To je těžké ověřit vzhledem k tomu, že mnoho gruzínských vesnic v Jižní
Osetii bylo během bojů pro novináře nepřístupných.
"Jsou informace o bití, zastrašování lidí, rabování a vypalování domů jak v
Jižní Osetii, tak i na části gruzínského území," uvádí AI.
Gruzínská ministryně zahraničí Eka Tkešelašviliová zdůraznila, že Rusko je
odpovědné za území, které kontroluje. "Za etnické čistky a za poškozování a za další porušování základních lidských práv v těchto oblastech nese
odpovědnost Rusko," řekla. "Jsme jednoznačně pro to, aby věc vyšetřila
nezávislá mezinárodní komise."
