* LN V úterý navštívila Moskvu delegace Islandu, aby zde jednala o ruské pomoci ve výši čtyř miliard dolarů. Není to ale pomoc nemocného nemocnému?
Rusko má dostatečně velké rezervy na to, aby řešilo mnohé problémy, včetně svých vlastních, i na to, aby dělalo takováto gesta. Rusko tím chce demonstrovat jednak svoji sílu, pomáhá vyspělé zemi a členu NATO, ale také chce odvrátit pozornost od problematických věcí, které se v poslední době Rusku staly, a otevřít si možnost dohody se Západem.
* LN V ruských sdělovacích prostředcích se ale v minulých dnech psalo, že sama ruská ekonomika je na pokraji bankrotu?
Vláda to nepřizná, ale v Rusku je také krize. Rusko má ale obrovské finanční rezervy, které shromáždilo díky vysokým cenám ropy v posledních čtyřech letech. Vláda proto má prostředky tuto krizi vyřešit, aniž by se dotkla občanů. Ale místo toho vládní moc využívá situace k novému přerozdělení soukromého majetku směrem k těm, kteří jí jsou nakloněni. Skutečně vážné problémy ale mohou přijít, pokud cena ropy spadne pod 70 dolarů, protože s touto cenou počítá státní rozpočet.
* LN Rusko se potýká také s vysokou inflací. Je to podle vás stejně vážný problém jako obrovský pád cen akcií na moskevské burze?
Inflace je věcí, která se dotýká všech občanů - na rozdíl od burzy, jež má v Rusku vliv na život jen malé skupiny lidí. Navíc pro skupinu chudých a nejchudších Rusů, kterých je téměř polovina obyvatelstva, je tato inflace daleko vyšší než oficiálně předpokládaných letošních patnáct šestnáct procent. Inflace se totiž počítá z dvou tisíc položek, ale tyto lidi zajímá jen zlomek - potraviny, léky, nájmy, doprava. U těchto položek se bude inflace pohybovat někde u padesáti šedesáti procent. A tito lidé pocítí citelné zhoršení.
* LN Jaký je váš pohled na ruskogruzínskou válku?
Ruská moc provokovala Gruzínce dlouhou dobu a Gruzínci nevydrželi s nervy a zřejmě jako první použili sílu. Rusko odpovědělo invazí a okupovalo velkou část Gruzie. Nyní, když mělo Rusko splnit dohodu o příměří a vrátit své síly do stavu před začátkem konfliktu, Rusko odmítá tuto dohodu splnit. Uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a tvrdí, že tam ruská vojska zůstávají na pozvání vlád těchto suverénních zemí. Tyto hry samozřejmě svět nemůže akceptovat.
* LN Zvyšuje si Kreml válkou popularitu?
Je to určitě pokus o jakousi vnitřní mobilizaci proti vnějšímu nepříteli a současně i snaha zakrýt odpovědnost dnešní vlády za takové věci, jako je inflace nebo ekonomické problémy. Všechna odpovědnost je autoritářským režimem nyní svalována na Západ.
* LN Souhlasíte s názorem, že pokud byly s novým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem spojovány naděje na určitou liberalizaci ruského režimu, pak invazí v Gruzii skončily?
Ano. Dmitrij Medveděv měl možnost volby. I když je díky způsobu provedení voleb nelegitimním prezidentem, mohl si vybudovat legitimitu obnovením občanských práv, která byla zlikvidována, jako jsou práva politických stran, nezávislost tisku a soudní moci. To mu mohlo dodat jakousi legitimitu. Ale on se rozhodl jinak a přestoupil hranici, z níž není návratu. Teď si už nikdo o Medveděvovi nedělá žádné iluze.
* LN Může se Rusko vrátit k sovětskému systému?
Pokud jde o politiku, tak už jsme se k systému jedné strany v podstatě vrátili. Všechny strany, které sedí v parlamentu, mají „kremelskou licenci“. Pokud jde o ekonomiku, tak si nemyslím, že by bylo zrušeno soukromé vlastnictví a tržní systém. To se nestane. Plody západní civilizace současná moc ráda využívá. Západ se tváří, že mu jde o lidská práva a demokracii, ale i jemu jde jen o naftu, plyn a obchod. To je pro současnou ruskou moc velice výhodná situace a nic na ní nebude chtít měnit.
Pokud jde o politiku, k systému jedné strany jsme se už v podstatě vrátili. Všechny strany, které sedí v parlamentu, mají „kremelskou licenci“.
Rusko má dostatečně velké rezervy na to, aby řešilo mnohé problémy, včetně svých vlastních, i na to, aby dělalo takováto gesta. Rusko tím chce demonstrovat jednak svoji sílu, pomáhá vyspělé zemi a členu NATO, ale také chce odvrátit pozornost od problematických věcí, které se v poslední době Rusku staly, a otevřít si možnost dohody se Západem.
* LN V ruských sdělovacích prostředcích se ale v minulých dnech psalo, že sama ruská ekonomika je na pokraji bankrotu?
Vláda to nepřizná, ale v Rusku je také krize. Rusko má ale obrovské finanční rezervy, které shromáždilo díky vysokým cenám ropy v posledních čtyřech letech. Vláda proto má prostředky tuto krizi vyřešit, aniž by se dotkla občanů. Ale místo toho vládní moc využívá situace k novému přerozdělení soukromého majetku směrem k těm, kteří jí jsou nakloněni. Skutečně vážné problémy ale mohou přijít, pokud cena ropy spadne pod 70 dolarů, protože s touto cenou počítá státní rozpočet.
* LN Rusko se potýká také s vysokou inflací. Je to podle vás stejně vážný problém jako obrovský pád cen akcií na moskevské burze?
Inflace je věcí, která se dotýká všech občanů - na rozdíl od burzy, jež má v Rusku vliv na život jen malé skupiny lidí. Navíc pro skupinu chudých a nejchudších Rusů, kterých je téměř polovina obyvatelstva, je tato inflace daleko vyšší než oficiálně předpokládaných letošních patnáct šestnáct procent. Inflace se totiž počítá z dvou tisíc položek, ale tyto lidi zajímá jen zlomek - potraviny, léky, nájmy, doprava. U těchto položek se bude inflace pohybovat někde u padesáti šedesáti procent. A tito lidé pocítí citelné zhoršení.
* LN Jaký je váš pohled na ruskogruzínskou válku?
Ruská moc provokovala Gruzínce dlouhou dobu a Gruzínci nevydrželi s nervy a zřejmě jako první použili sílu. Rusko odpovědělo invazí a okupovalo velkou část Gruzie. Nyní, když mělo Rusko splnit dohodu o příměří a vrátit své síly do stavu před začátkem konfliktu, Rusko odmítá tuto dohodu splnit. Uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a tvrdí, že tam ruská vojska zůstávají na pozvání vlád těchto suverénních zemí. Tyto hry samozřejmě svět nemůže akceptovat.
* LN Zvyšuje si Kreml válkou popularitu?
Je to určitě pokus o jakousi vnitřní mobilizaci proti vnějšímu nepříteli a současně i snaha zakrýt odpovědnost dnešní vlády za takové věci, jako je inflace nebo ekonomické problémy. Všechna odpovědnost je autoritářským režimem nyní svalována na Západ.
* LN Souhlasíte s názorem, že pokud byly s novým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem spojovány naděje na určitou liberalizaci ruského režimu, pak invazí v Gruzii skončily?
Ano. Dmitrij Medveděv měl možnost volby. I když je díky způsobu provedení voleb nelegitimním prezidentem, mohl si vybudovat legitimitu obnovením občanských práv, která byla zlikvidována, jako jsou práva politických stran, nezávislost tisku a soudní moci. To mu mohlo dodat jakousi legitimitu. Ale on se rozhodl jinak a přestoupil hranici, z níž není návratu. Teď si už nikdo o Medveděvovi nedělá žádné iluze.
* LN Může se Rusko vrátit k sovětskému systému?
Pokud jde o politiku, tak už jsme se k systému jedné strany v podstatě vrátili. Všechny strany, které sedí v parlamentu, mají „kremelskou licenci“. Pokud jde o ekonomiku, tak si nemyslím, že by bylo zrušeno soukromé vlastnictví a tržní systém. To se nestane. Plody západní civilizace současná moc ráda využívá. Západ se tváří, že mu jde o lidská práva a demokracii, ale i jemu jde jen o naftu, plyn a obchod. To je pro současnou ruskou moc velice výhodná situace a nic na ní nebude chtít měnit.
Pokud jde o politiku, k systému jedné strany jsme se už v podstatě vrátili. Všechny strany, které sedí v parlamentu, mají „kremelskou licenci“.
