Lidovky.cz

´Česká Ukrajina´ se chce odtrhnout

Svět

  11:14
MUKAČEVO/PRAHA - Rusínští separatisté na bývalé Zakarpatské Ukrajině, které byla za první a druhé republiky součástí Československa, dali ultimátum ukrajinské vládě. Když do 1. ledna 2009 nedostane tato oblast autonomii, vyhlásí samostatnost a odtržení od Ukrajiny. Uvádí se to v závěrech II. evropského kongresu zakarpatských Rusínů, který se na konci října sešel v zakarpatském Mukačevu.

Edvard Beneš vítaný zakarpatskými Ukrajinci v roce 1934. foto: ČTK

„Pokud by došlo k represáliím vůči rusínským aktivistům, nabude vyhlášení nezávislosti okamžitou platnost,“ varoval předseda Sejmu zakarpatských Rusínů a proruský pravoslavný kněz Dimitrij Sidor.
 Prozatím však předáci Rusínů požadují jen autonomii. „Doporučil bych ukrajinským úřadům, aby se pečlivě podívali na to, jak dopadla Gruzie s Jižní Osetií a Abcházií. Tam také nechtěli uznat práva národa a ztratili autonomní regiony navždy,“ varoval Sidor v jednom z novinových rozhovorů.
 
Přestože se v rámci Zakarpatí jedná podle odborníků pouze o několikasetčlennou skupinu, která nemá mezi obyvateli širší podporu, vzala premiérka Julie Tymošenková situaci velice vážně a vyzvala ukrajinskou tajnou službu a generální prokuraturu, aby se situací zabývala. Tajná služba má podle prohlášení Tymošenkové strany BJUT prověřit činnost již zmiňovaného Dimitrije Sidora. Sidor je jako hlavní duchovní Moskevského patriarchátu na Zakarpatsku hybnou silou Ruskem podporovaného separatistického hnutí.

Ukrajinská tajná služba už poslala Sidorovi předvolání kvůli podezření „ze spiknutí proti územní celistvosti Ukrajiny“. Někteří pozorovatelé dokonce srovnávají situaci na Zakarpatsku s východní Ukrajinou či s Krymem, jejichž odtržení od Ukrajiny podporují vlivné síly v Rusku, třeba moskevský starosta Jurij Lužkov.

Rusínští separatisté se ve své snaze získat autonomii, případně se odtrhnout od Ukrajiny, odvolávají na udělení autonomie pražskou vládou 22. října 1938. V ten den byla prezidentem Emilem Háchou jmenována vláda v čele s Augustinem Vološinem. Vološin se stal 15. března 1939 prezidentem nezávislé republiky Karpatská Ukrajina, která byla vyhlášena po nacistické okupaci Česka a vyhlášení samostatného Slovenska. Po několika dnech se však přes odpor jednotek Karpatské Seče a československé armády generála Lva Prchaly podařilo Maďarsku oblast okupovat a přičlenit ji s Hitlerovým souhlasem k jeho území. Vološin, který se dožil po emigraci do Prahy konce války, byl v roce 1945 zatčen Sověty a v Moskvě umučen.

Rusínský národ je výmysl „Nepřikládám tomu význam. Je to umělé, nabubřelé, jedná se o snahy pár lidí,“ uvedl o dnešních rusínských separatistech uznávaný etnolog Mikola Mušinka, profesor Prešovské univerzity. „Není pochyb o tom, že je to celé financováno z Moskvy,“ říká Mušinka, podle něhož „rusínský národ“ neexistuje a jedná se o uměle vykonstruovanou věc.

Na druhou stranu připouští, že nehledě na ukrajinské národnostní cítění by minimálně autonomie získala podporu. „Kdo může, utíká ze Zakarpatska za prací do zahraničí. Do Česka, na Slovensko, do Maďarska,“ říká Mušinka. „A tam vidí, že se lidem žije lépe než na Ukrajině. Proto by většina lidí hlasovala nejméně za autonomii.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.