Merkelová tak dokonce ještě posílila svou pozici oproti poslednímu volebním sjezdu před dvěma lety v Drážďanech, kde ji volilo 93 procent delegátů. Pro Merkelovou hlasovalo 844 jejích spolustraníků, což znamená zisk 94,83 procenta hlasů. Merkelová je v čele strany od roku 2000 a svou funkci dnes obhajovala potřetí.
Delegáti dnes výraznými většinami ve svých funkcích potvrdili také místopředsedy strany a zvolili členy širšího předsednictva. Místopředsedy CDU budou předsedové této strany ve spolkových zemích Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko, tedy Roland Koch, Jürgen Rüttgers a Christian Wulff, a ministryně školství Anette Schavanová, která jako jediná zaznamenala horší výsledek než na drážďanském sjezdu.
CDU dala dnešní volbou před "supervolebním" rokem 2009, jehož vrcholem budou 27. září volby do Spolkového sněmu, najevo semknutost za svou šéfkou, která se zároveň znovu bude ucházet o funkci kancléřky.
Konzervativní blok CDU/CSU má v průzkumech stále zhruba desetiprocentní náskok před sociálnědemokratickou stranou (SPD) a samotná Merkelová má mezi občany o 20 procent silnější podporu než její vyzývatel v souboji o kancléřský post z SPD, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Konzervativci si ale svým jasným vítězstvím být jisti nemohou. V posledních volbách v roce 2005 se také zdálo, že sociální demokraty tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera bez problémů porazí. SPD však mohutně zafinišovala a výsledkem byla nechtěná velká koalice, která Německu vládne dodnes. Tehdy stejně jako nyní přitom CDU prohlašuje, že jejím preferovaným koaličním partnerem je liberální Svobodná demokratická strana (FDP).
Merkelová však dnes ve Stuttgartu ve svém poledním projevu hovořila hlavně o ekonomických úkolech v příštím roce. Odmítla urychlené zásahy do daňové struktury, s nimiž je podle ní třeba vyčkat až do dalšího volebního období.
Merkelová zdůraznila, že její vláda se nezapojí do "závodů" o vydávání miliard z daní občanů na stále nová podpůrná opatření. Zároveň však podotkla, že si nechává otevřeny všechny možnosti nedaňových podpůrných opatření. O nichž by měly strany velké koalice jednat už tento pátek.
Předsedkyně CDU se před volbou vedení strany dotkla i několika politických témat. Zdůraznila potřebu silného tandemu CDU a její bavorské sestry, Křesťanskosociální unie (CSU). Strany unie se občas přou - v poslední době hlavně kvůli daňovým otázkám - ale jen spolu mohou "zvládnout velké výzvy 21. století," řekla kancléřka.
Varovala také proti spojení SPD s marxistickou Levicí, jak se málem stalo na zemské úrovni v Hesensku, kde se už v lednu konají nové volby. Německo čekají 23. května také volby prezidentské. Merkelová vyzdvihla kvality prezidenta Horsta Köhlera, jenž se bude o funkci jako kandidát CDU/CSU a FDP o funkci ucházet znovu. "Náš prezident je štěstím pro tuto zemi," prohlásila šéfka vlády.
Merkelová se rovněž vyjádřila k blížícímu se výročí pádu berlínské zdi v příštím roce. Pád zdi 9. listopadu 1989 a německé sjednocení 3. října 1990 podle ní patří mezi nejšťastnější dny německých dějin a velkou zásluhu na nich podle ní měla CDU v čele s tehdejším kancléřem Helmutem Kohlem.
Stuttgartský sjezd se má zabývat také reflexí historie východoněmecké CDU, která se po roce 1990 sloučila se západoněmeckou CDU. Otázka přitom právě před pár dny získala na aktuálnosti, neboť vyšlo najevo, že nynější saský zemský premiér Stanislaw Tillich se jako člen východoněmecké CDU účastnil školení nadějných kádrů, což politik ve svém oficiálním životopise zamlčel.
Delegáti dnes výraznými většinami ve svých funkcích potvrdili také místopředsedy strany a zvolili členy širšího předsednictva. Místopředsedy CDU budou předsedové této strany ve spolkových zemích Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko, tedy Roland Koch, Jürgen Rüttgers a Christian Wulff, a ministryně školství Anette Schavanová, která jako jediná zaznamenala horší výsledek než na drážďanském sjezdu.
CDU dala dnešní volbou před "supervolebním" rokem 2009, jehož vrcholem budou 27. září volby do Spolkového sněmu, najevo semknutost za svou šéfkou, která se zároveň znovu bude ucházet o funkci kancléřky.
Konzervativní blok CDU/CSU má v průzkumech stále zhruba desetiprocentní náskok před sociálnědemokratickou stranou (SPD) a samotná Merkelová má mezi občany o 20 procent silnější podporu než její vyzývatel v souboji o kancléřský post z SPD, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Konzervativci si ale svým jasným vítězstvím být jisti nemohou. V posledních volbách v roce 2005 se také zdálo, že sociální demokraty tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera bez problémů porazí. SPD však mohutně zafinišovala a výsledkem byla nechtěná velká koalice, která Německu vládne dodnes. Tehdy stejně jako nyní přitom CDU prohlašuje, že jejím preferovaným koaličním partnerem je liberální Svobodná demokratická strana (FDP).
Merkelová však dnes ve Stuttgartu ve svém poledním projevu hovořila hlavně o ekonomických úkolech v příštím roce. Odmítla urychlené zásahy do daňové struktury, s nimiž je podle ní třeba vyčkat až do dalšího volebního období.
Merkelová zdůraznila, že její vláda se nezapojí do "závodů" o vydávání miliard z daní občanů na stále nová podpůrná opatření. Zároveň však podotkla, že si nechává otevřeny všechny možnosti nedaňových podpůrných opatření. O nichž by měly strany velké koalice jednat už tento pátek.
Předsedkyně CDU se před volbou vedení strany dotkla i několika politických témat. Zdůraznila potřebu silného tandemu CDU a její bavorské sestry, Křesťanskosociální unie (CSU). Strany unie se občas přou - v poslední době hlavně kvůli daňovým otázkám - ale jen spolu mohou "zvládnout velké výzvy 21. století," řekla kancléřka.
Varovala také proti spojení SPD s marxistickou Levicí, jak se málem stalo na zemské úrovni v Hesensku, kde se už v lednu konají nové volby. Německo čekají 23. května také volby prezidentské. Merkelová vyzdvihla kvality prezidenta Horsta Köhlera, jenž se bude o funkci jako kandidát CDU/CSU a FDP o funkci ucházet znovu. "Náš prezident je štěstím pro tuto zemi," prohlásila šéfka vlády.
Merkelová se rovněž vyjádřila k blížícímu se výročí pádu berlínské zdi v příštím roce. Pád zdi 9. listopadu 1989 a německé sjednocení 3. října 1990 podle ní patří mezi nejšťastnější dny německých dějin a velkou zásluhu na nich podle ní měla CDU v čele s tehdejším kancléřem Helmutem Kohlem.
Stuttgartský sjezd se má zabývat také reflexí historie východoněmecké CDU, která se po roce 1990 sloučila se západoněmeckou CDU. Otázka přitom právě před pár dny získala na aktuálnosti, neboť vyšlo najevo, že nynější saský zemský premiér Stanislaw Tillich se jako člen východoněmecké CDU účastnil školení nadějných kádrů, což politik ve svém oficiálním životopise zamlčel.