"Jsme rádi, že Norsko dospělo k názoru, že přechodná opatření už nejsou opodstatněná. Můžeme to považovat za norský dárek České republice v předvečer našeho předsednictví EU," řekla zástupkyně české velvyslankyně při EU Jana Reinišová.
Norsko sice není členem Evropské unie, ale je součástí Evropského
hospodářského prostoru (EHP). Ten tvoří kromě 27členné unie ještě Island, Lichtenštejnsko a Norsko. V EHP ale platí podobné svobody jako v EU včetně volného pohybu osob.
V EU zatím Češi a Slováci, kteří unijní řady rozšířili v květnu 2004,
nemohou zcela volně pracovat ve zmiňovaných čtyřech zemí. U Německa a Rakouska se dá čekat, že dočasnou výjimku prodlouží i na poslední možné dvouleté období, tedy do 30. dubna 2011. V Dánsku bariéry padnou od května. V Belgii zatím definitivní rozhodnutí nepadlo, ale zazněly z ní náznaky, že současné přechodné období prodlužovat chtít nebude.
"Pracovní migrace z nových členských států EHP měla pozitivní přínos pro norské hospodářství i trh práce a zároveň přechodná období umožnila uspořádat pracovní a platové podmínky pro pracovní migranty," uvedl norský ministr práce Dag Terje Andersen. Norska přechodná opatření uplatňovalo od května 2004.
"Tento krok Norska je v souladu s názorem, který zastáváme od počátku, že mobilita pracovních sil napomáhá správnému fungování vnitřního trhu unie," poznamenala Reinišová.
Od ledna do října letošního roku norské úřady vydaly na 70.000 pracovních povolení, což zahrnuje nová povolení i obnovení starších dokumentů. Nejvíce z toho, asi 47.000, připadá na Polsko. Týká se to ale také asi 700 Čechů a na 2500 Slováků. Dosud museli žadatelé o práci nejprve podat před začátkem práce žádost, při
níž museli doložit konkrétní nabídku k práci na plný úvazek. Současně muselo být splněno i to, že práce bude vykonávána za stejných platových i dalších podmínek, které se vztahují na Nory.
Práce foto: Lidové noviny
