To má změnit novela zákona „o státním jazyku“, která vyšla z dílny slovenského ministra kultury Marka Maďariče. Novela stanovuje pravidla písemného i ústního používání slovenštiny na veřejnosti – od sdělovacích prostředků až po pamětní tabule. Stanovuje vysoké pokuty za nespisovné projevy a za neodůvodněné používání cizích slov.
Přestože novela byla zřejmě míněna především jako „ochrana“ před používáním maďarštiny, dotkne se významně také češtiny. Ta byla dosud téměř neoficiálním druhým státním jazykem, nyní, alespoň podle některých občanských aktivistů, bude za její používání hrozit pokuta. A ta se může vyšplhat až na pět tisíc eur.
„Novela nijak nezužuje používání češtiny ve veřejném styku,“ tvrdí ministr Maďarič. „Chceme, aby občan slovenské národnosti nebyl na území Slovenské republiky konfrontovaný ve veřejném styku s jazykem, kterému nerozumím,“ citoval Maďariče deník SME.
Aktivista Ondřej Dostál z mimoparlamentní Občanské konzervativní strany však ministrovi oponuje. „Vypuštění ustanovení o srozumitelnosti češtiny ze zákona znamená, že Čech nebude moci na slovenském úřadě použít mateřský jazyk. Jinak totiž poruší zákon a bude mu za to hrozit pokuta,“ uvádí Dostál. Dosud totiž slovenský zákon konstatoval „základní srozumitelnost se státním jazykem“, což z návrhu novelizovaného zákona vypadává.
Zákon také stanovuje, že všechny písemné informace pro veřejnost, včetně třeba plakátů na koncerty, musí být ve slovenštině, byť mohou obsahovat i překlad do jiného jazyka. To se nedotkne jen českých kapel a zpěváků, kteří si budou muset nechat vyrábět slovenské verze svých plakátů, ale především jižního Slovenska. Tam se dnes ve městech jako Komárno nebo Dunajská streda, kde má maďarské obyvatelstvo značnou převahu, vyskytují často plakáty jen v maďarštině.
Bibličtina, základ slovenštiny
Omezení užívání češtiny na Slovensku je paradoxní i proto, že středověká čeština Bible kralické byla až do 19. století jedním ze spisovných jazyků používaných na slovenském území. Z gramatiky bibličtiny vychází také moderní slovenština. Mnozí slovenští národní obrozenci také v devatenáctém století navrhovali, aby Slováci převzali češtinu jako svůj národní jazyk.
Konec češtiny na Slovensku
BRATISLAVA/PRAHA -
Čeština měla i po rozdělení federace na Slovensku výsadní postavení. Byla totiž zákonem označena za „srozumitelný“ jazyk, a mohla být tudíž po užívána prakticky všude stejně jako slovenština. Česky jste mohli mluvit na úřadech, vyplňovat formuláře, mnohé filmy běžely v kinech s českými titulky, a v češtině vycházely dokonce i některé články ve slovenských novinách.
