Sedmadvacetiletá žena podstoupila na jaře umělé oplodnění. Lékaři z londýnské University College Hospital tehdy oplodnili osm embryí. V rámci preimplantační genetické diagnostiky (PGD) je tři dny zkoumali a zjistili, že šest z nich obsahovalo gen vyvolávající rakovinu prsu. Tato embrya byla zničena. Zbývající dvě bez nebezpečného genu pak zavedli do dělohy.
Bez tohoto zásahu by pravděpodobnost, že dcera narozená britskému páru jednou onemocní rakovinou prsu, dosahovala 50 až 85 procent. Z otcovy strany totiž touto nemocí trpí matka, babička, sestra i sestřenice. „Říkali jsme si, že když existuje možnost, jak onemocnění rakovinou prsu u našich dětí vyloučit, tak proč jí nevyužít,“ citoval list The Independent matku dítěte, která si přála zůstat v anonymitě.
"Designer babies"
Genetická úprava embryí má spoustu odpůrců, podle kterých lze tuto metodu zneužít. „Nesmíme zapomínat na ta embrya, která byla zničena, protože obsahovala onen gen,“ uvedla jedna z britských kritiček metody Josephine Quintavalleová. „Jde o prolomení určitých bariér. Co přijde příště? Nakonec to skončí výrobou takzvaných „designer babies,“ dodala s odkazem na termín používaný pro děti, které se díky vědcům narodí s přesně naprogramovaným genomem.
Odpůrci preimplantační genetické diagnostiky se zejména obávají, že by se metody dalo zneužít k výrobě dětí na zakázku - tedy že by si rodiče mohli „proti přírodě“ zvolit, jak chtějí, aby jejich dítě vypadalo či jakého by mělo být pohlaví. Například v Německu je preimplantační genetická diagnostika dokonce zakázána, v Británii byla povolena teprve před dvěma lety.
Londýnský lékař Paul Serhal ale takovéto scénáře absolutně odmítá. Výroba dětí s určitými fyzickými charakteristikami je podle něj něco zcela jiného, než když je genetický výběr embryí použit v případě, kdy je cílem vyhnout se některým nebezpečných onemocněním. „Nemůžete srovnávat tuto proceduru, která by měla zabezpečit prevenci onemocnění rakovinou, s nápady divných lidí, kteří by to chtěli podstoupit jen z kosmetických důvodů. K tomu v Británii nikdy nedojde,“ uvedl Serhal.
Bude to holka nebo kluk?
Nynější případ je první svého druhu v Británii. Dosud byla metoda genetického výběru embryí použita asi u tisíce britských dětí, ale pouze pro vyloučení některých dědičných onemocnění, jako jsou například cystická fibróza či Huntingtonova nemoc. Na rakovinu prsu zemře každoročně v Británii více než 15 tisíc žen (v České republice kolem dvou tisíc žen).
Manželský pár z Londýna zatím neví, zda se jim narodí holčička, nebo chlapeček. Zatímco dívku by rakovina prsu ohrozila přímo, hoch by mohl být zase přenašečem nemoci pro další generace v jeho rodině. „Museli jsme to zkusit. Protože kdybych měla dceru, která by byla nositelkou rakovinového genu a onemocněla by, já bych se jí nemohla podívat do očí a říct jí, že jsem to tušila, ale ani jsem se nepokusila tomu zabránit,“ citoval matku dosud nenarozeného dítěte britský list The Daily Telegraph.
„Vstoupili jsme do nové éry, kdy jsme schopni pomoci lidem, kteří jsou nositeli rakovinových genů. Cílem celého zákroku není jen zajistit, aby určité dítě nebylo nositelem tohoto genu, ale i to, aby se gen dál nepřenášel z generace na generaci. Je to fantastické,“ uvedl Paul Serhal, který se na zákroku podílel. Jak ale dodal, nelze tímto způsobem zcela vyloučit, že takto narozený potomek by jednou mohl rakovinou prsu onemocnět. Příčinou onemocnění totiž mohou být například i hormonální vlivy či špatná životospráva.