LN V současné době se ve francouzských médiích šíří obavy z českého předsednictví EU. Nakolik reflektují názory Elysejského paláce?
Tisk má tendenci k určitému velikášství. Vzhledem k tomu, že francouzské předsednictví je všeobecně chváleno, dochází k určitému znehodnocení jak předsednictví, která mu předcházela, tak i těch, která přicházejí po něm. Dalším faktorem jsou obavy z postojů především českého prezidenta k evropské integraci. Jeho výroky vyvolávají otazníky, zda je země, která má v čele člověka s takovými názory, připravena předsednictví vykonávat. Pokud jde o okolí prezidenta Sarkozyho, lidé, kteří se starají o evropské záležitosti, vědí, že jakákoli viditelná snaha francouzského předsednictví oslabovat nástupnické předsednictví se velmi snadno může obrátit proti Francii a může být vnímána negativně.
LN Objevovaly se v tisku podobné pochybnosti i v době, kdy se předsednictví předávalo jiným zemím?
Docházelo k určitým pnutím také v souvislosti se slovinským předsednictvím. Myslím, že francouzská média a politici mají sklony stavět se do středu EU a samozřejmě z toho pak plyne určitá skepse vůči ostatním.
LN Proč se vlna kritiky snáší primárně na hlavu českého prezidenta, když je u nás v otázkách EU důležitější jednání premiéra?
Francouzi mají tendenci dívat se na všechno svým prizmatem a nevyznají se v nuancích českého politického systému. Ve Francii je prezident centrální osobou, zatímco u nás to tak není. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit určité selhání české vlády, která možná ne dost jasně a razantně dala vědět zbytku světa, že kormidlo české evropské politiky drží v rukou ona. Nelze se pak divit, že zvenčí nejsou věci tak jasné. Když například prezident Klaus něco silného řekne, není vzápětí slyšet silné dementi nebo distancování se od jeho stanoviska ze strany vlády.
LN Je správné, když francouzský prezident kritizuje, že nemáme na Hradě vlajku?
Myslím, že to bylo takové šťouchnutí, které si Sarkozy mohl odpustit. Na druhou stranu nešlo o vlajky jako takové. On zvolil tenhle příklad, protože je to pro každého celkem pochopitelný symbol otázky, zda to s EU myslíme vážně, nebo ne. Kdyby vlajka na Hradě nebyla, protože to nikoho nenapadlo, je to něco jiného, než když prezident opakovaně výslovně odmítne vlajku vyvěsit se slovy, že nejsme provincie EU. V ten moment to začíná být problém a tak je i potřeba chápat Sarkozyho kritiku.
LN Jak byste interpretoval díl televizního pořadu Gumáci, kde si figurka Sarkozyho dělala legraci z figurky Klause? Šlo o zesměšnění Česka a jeho předsednictví?
Gumáci jsou velmi populární pořad, který poněkud drsným humorem kritizuje politiky napříč politickým spektrem. Pokud jde o skeče týkající se České republiky, běžný Francouz je spíš vnímá jako satiru na velikášství a tendenci k poťouchlosti, což je stabilní téma ve vztahu k Sarkozymu, než že by v tom viděl výsměch České republice. Je to výsměch i francouzské neschopnosti rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi v Evropě.
Tisk má tendenci k určitému velikášství. Vzhledem k tomu, že francouzské předsednictví je všeobecně chváleno, dochází k určitému znehodnocení jak předsednictví, která mu předcházela, tak i těch, která přicházejí po něm. Dalším faktorem jsou obavy z postojů především českého prezidenta k evropské integraci. Jeho výroky vyvolávají otazníky, zda je země, která má v čele člověka s takovými názory, připravena předsednictví vykonávat. Pokud jde o okolí prezidenta Sarkozyho, lidé, kteří se starají o evropské záležitosti, vědí, že jakákoli viditelná snaha francouzského předsednictví oslabovat nástupnické předsednictví se velmi snadno může obrátit proti Francii a může být vnímána negativně.
LN Objevovaly se v tisku podobné pochybnosti i v době, kdy se předsednictví předávalo jiným zemím?
Docházelo k určitým pnutím také v souvislosti se slovinským předsednictvím. Myslím, že francouzská média a politici mají sklony stavět se do středu EU a samozřejmě z toho pak plyne určitá skepse vůči ostatním.
LN Proč se vlna kritiky snáší primárně na hlavu českého prezidenta, když je u nás v otázkách EU důležitější jednání premiéra?
Francouzi mají tendenci dívat se na všechno svým prizmatem a nevyznají se v nuancích českého politického systému. Ve Francii je prezident centrální osobou, zatímco u nás to tak není. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit určité selhání české vlády, která možná ne dost jasně a razantně dala vědět zbytku světa, že kormidlo české evropské politiky drží v rukou ona. Nelze se pak divit, že zvenčí nejsou věci tak jasné. Když například prezident Klaus něco silného řekne, není vzápětí slyšet silné dementi nebo distancování se od jeho stanoviska ze strany vlády.
LN Je správné, když francouzský prezident kritizuje, že nemáme na Hradě vlajku?
Myslím, že to bylo takové šťouchnutí, které si Sarkozy mohl odpustit. Na druhou stranu nešlo o vlajky jako takové. On zvolil tenhle příklad, protože je to pro každého celkem pochopitelný symbol otázky, zda to s EU myslíme vážně, nebo ne. Kdyby vlajka na Hradě nebyla, protože to nikoho nenapadlo, je to něco jiného, než když prezident opakovaně výslovně odmítne vlajku vyvěsit se slovy, že nejsme provincie EU. V ten moment to začíná být problém a tak je i potřeba chápat Sarkozyho kritiku.
LN Jak byste interpretoval díl televizního pořadu Gumáci, kde si figurka Sarkozyho dělala legraci z figurky Klause? Šlo o zesměšnění Česka a jeho předsednictví?
Gumáci jsou velmi populární pořad, který poněkud drsným humorem kritizuje politiky napříč politickým spektrem. Pokud jde o skeče týkající se České republiky, běžný Francouz je spíš vnímá jako satiru na velikášství a tendenci k poťouchlosti, což je stabilní téma ve vztahu k Sarkozymu, než že by v tom viděl výsměch České republice. Je to výsměch i francouzské neschopnosti rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi v Evropě.
