LN Pane ministře, do nových slovenských voleb zbývá ještě rok a půl a vy už odcházíte. Odchod po dvou a půl letech ve funkci, není to příliš brzy?
Takto to bylo svým způsobem naplánované od samého začátku, kdy jsem vstupoval do politiky. Při těch mých sondážních rozhovorech s panem premiérem jsem ho upozorňoval, že po uplynutí určité doby, a že to vůbec nemusí být na konci funkčního období této vlády, budu mít zájem se podívat na některou z těch pozic v mezinárodním životě, které se otevírají jednou za pět let, zda nebudu mít šanci některou z nich získat.
LN Můžete tedy vyloučit, že by důvodem vašeho odchodu z vlády byly stupňující se rozpory kolem umírněné linie zahraniční politiky, kterou jste prosazoval?
Ano, to mohu vyloučit.
LN Odcházíte sice na významný post výkonného tajemníka Hospodářské komise OSN pro Evropu v Ženevě, ale na druhou stranu se o vás mluvilo v těchto dnech jako o jednom z kandidátů na generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Nebylo by pro vás bývalo lákavější pokusit se získat tento velmi důležitý úřad?
Ano, lákavé by to bylo, ale na druhou stranu je třeba zhodnotit reálné šance. Já jsem je zhodnotil a zohlednil všechny věci, které budou při obsazení tohoto postu rozhodovat. A došel jsem k závěru, že jsou jiní vysoce kvalifikovaní favorité, kteří mají výrazně větší šance, než by tomu bylo v mém případě.
LN Je pravda, že v souvislosti s obsazením postu nového generálního tajemníka NATO se mluví vedle vás i o některých jiných politicích ze střední Evropy, například o polském prezidentovi Aleksanderu Kwasniewskému. Považujete například jeho za favorita?
Aleksandera Kwasniewského považuji za jednoho z kandidátů, kteří mají velké předpoklady pro funkci generálního tajemníka aliance.
LN S jakými pocity odcházíte ze slovenské politiky? Znechucený?
Ne, vůbec neodcházím znechucený. Bylo to pro mě něco nového, ale něco velice zajímavého, často to spočívalo v hledání kompromisních stanovisek jak uvnitř vlády, tak v rámci vládní koalice, v parlamentu. Bylo to náročné, představovalo to obtížnou práci, ale znechucený rozhodně neodcházím.
LN Takže si dovedete představit, že byste se do slovenské politiky znovu vrátil?
Záleželo by samozřejmě na konkrétní nabídce a dalších podmínkách, protože taková unikátní situace, která nastala při sestavování této vlády, se nebude opakovat. Ale ano, dokážu si to představit a držím se hesla „nikdy neříkej nikdy“.
LN Zřejmě nejvážnějším problémem, který jste během svého působení ve funkci ministra řešil, bylo velké napětí ve slovenskomaďarských vztazích. Je toto napětí podle vás vyvoláváno jen nesvědomitými politiky, nebo jde opravdu o souboj o jižní Slovensko, které se některé kruhy v Maďarsku snaží dostat pod kontrolu Budapešti?
Nemyslím, že by to bylo tak vážné. Ale na druhé straně musíme být obezřetní a působit i proti byť těmto zatím marginálním, menšinovým, ale nebezpečným revizionistickým a iredentistickým tendencím. Ty se zatím vyskytují jen mezi okrajovými částmi maďarské společnosti, ale podobné názory jsou slyšet i od politiků opoziční Fidesz, což nás velmi znepokojuje. Nesmíme také připustit, aby se aktivity maďarských extrémistů přenášely na slovenské území, jak se o to pokusili před nedávnem v Královském Chlumci. K uklidnění vztahů v poslední době pomohlo, že se nám s budapešťskou vládou podařilo navázat dialog, který je třeba, byť by byl i velmi kritický, za všech okolností udržet. S obavami se je samozřejmě třeba dívat na dnešní finanční a hospodářskou krizi, jež vždy posiluje extrémní tendence ve společnosti a to nejen v Maďarsku, ale všude.
LN Uklidnilo by situaci, kdyby se Strana maďarské koalice stala jakousi trvalou součástí slovenských vlád? Pomáhá v současnosti to, že se Maďarům na Slovensku žije už dnes lépe, než Maďarům v Maďarsku?
Jsem přesvědčen, že princip nějaké automatické účasti ve vládě by nebyl dobrý. Já osobně mám výhrady i k samotnému principu Strany maďarské koalice (SMK), která je stranou postavenou na etnickém principu. Pokud jde o hospodářské úspěchy Slovenska, určitě to pomáhá pocitu sounáležitosti maďarské menšiny se slovenským státem, který podle průzkumů vzrostl na dvojnásobnou úroveň než před několika lety. Ale jen v penězích to není. Slovenský stát musí vytvářet stav, aby se v něm příslušníci menšin, tedy i maďarské, cítili komfortně, tedy aby jim poskytoval co nejlepší podmínky v kultuře a školství. Slovenská vláda proto musí, a my jsme to dělali, hledat i v době, kdy SMK není ve vládě, představitele maďarské menšiny, s nimiž můžeme spolupracovat, a to na úrovni primátorů, starostů, byť i třeba členů SMK.
LN Byl jste ve vládě, jejíž součástí byla i Slovenská národní strana Jána Sloty. Jak jste se cítil po jeho výpadech vůči slovenským Maďarům?
Já jsem se vždy vůči takovým „polohospodským“ vystoupením Jána Sloty, která urážela příslušníky národnostní menšiny a jejich historii, velmi rezolutně ohrazoval a myslím, že nemají v politice místo. Ostatně uherské dějiny jsou i dějinami Slováků a svatý Štefan je velkou postavou i naší historie. Ostatně, uherské dějiny jsou také dějinami Slováků a svatý Štefan je velkou postavou i naší historie
Takto to bylo svým způsobem naplánované od samého začátku, kdy jsem vstupoval do politiky. Při těch mých sondážních rozhovorech s panem premiérem jsem ho upozorňoval, že po uplynutí určité doby, a že to vůbec nemusí být na konci funkčního období této vlády, budu mít zájem se podívat na některou z těch pozic v mezinárodním životě, které se otevírají jednou za pět let, zda nebudu mít šanci některou z nich získat.
LN Můžete tedy vyloučit, že by důvodem vašeho odchodu z vlády byly stupňující se rozpory kolem umírněné linie zahraniční politiky, kterou jste prosazoval?
Ano, to mohu vyloučit.
LN Odcházíte sice na významný post výkonného tajemníka Hospodářské komise OSN pro Evropu v Ženevě, ale na druhou stranu se o vás mluvilo v těchto dnech jako o jednom z kandidátů na generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Nebylo by pro vás bývalo lákavější pokusit se získat tento velmi důležitý úřad?
Ano, lákavé by to bylo, ale na druhou stranu je třeba zhodnotit reálné šance. Já jsem je zhodnotil a zohlednil všechny věci, které budou při obsazení tohoto postu rozhodovat. A došel jsem k závěru, že jsou jiní vysoce kvalifikovaní favorité, kteří mají výrazně větší šance, než by tomu bylo v mém případě.
LN Je pravda, že v souvislosti s obsazením postu nového generálního tajemníka NATO se mluví vedle vás i o některých jiných politicích ze střední Evropy, například o polském prezidentovi Aleksanderu Kwasniewskému. Považujete například jeho za favorita?
Aleksandera Kwasniewského považuji za jednoho z kandidátů, kteří mají velké předpoklady pro funkci generálního tajemníka aliance.
LN S jakými pocity odcházíte ze slovenské politiky? Znechucený?
Ne, vůbec neodcházím znechucený. Bylo to pro mě něco nového, ale něco velice zajímavého, často to spočívalo v hledání kompromisních stanovisek jak uvnitř vlády, tak v rámci vládní koalice, v parlamentu. Bylo to náročné, představovalo to obtížnou práci, ale znechucený rozhodně neodcházím.
LN Takže si dovedete představit, že byste se do slovenské politiky znovu vrátil?
Záleželo by samozřejmě na konkrétní nabídce a dalších podmínkách, protože taková unikátní situace, která nastala při sestavování této vlády, se nebude opakovat. Ale ano, dokážu si to představit a držím se hesla „nikdy neříkej nikdy“.
LN Zřejmě nejvážnějším problémem, který jste během svého působení ve funkci ministra řešil, bylo velké napětí ve slovenskomaďarských vztazích. Je toto napětí podle vás vyvoláváno jen nesvědomitými politiky, nebo jde opravdu o souboj o jižní Slovensko, které se některé kruhy v Maďarsku snaží dostat pod kontrolu Budapešti?
Nemyslím, že by to bylo tak vážné. Ale na druhé straně musíme být obezřetní a působit i proti byť těmto zatím marginálním, menšinovým, ale nebezpečným revizionistickým a iredentistickým tendencím. Ty se zatím vyskytují jen mezi okrajovými částmi maďarské společnosti, ale podobné názory jsou slyšet i od politiků opoziční Fidesz, což nás velmi znepokojuje. Nesmíme také připustit, aby se aktivity maďarských extrémistů přenášely na slovenské území, jak se o to pokusili před nedávnem v Královském Chlumci. K uklidnění vztahů v poslední době pomohlo, že se nám s budapešťskou vládou podařilo navázat dialog, který je třeba, byť by byl i velmi kritický, za všech okolností udržet. S obavami se je samozřejmě třeba dívat na dnešní finanční a hospodářskou krizi, jež vždy posiluje extrémní tendence ve společnosti a to nejen v Maďarsku, ale všude.
LN Uklidnilo by situaci, kdyby se Strana maďarské koalice stala jakousi trvalou součástí slovenských vlád? Pomáhá v současnosti to, že se Maďarům na Slovensku žije už dnes lépe, než Maďarům v Maďarsku?
Jsem přesvědčen, že princip nějaké automatické účasti ve vládě by nebyl dobrý. Já osobně mám výhrady i k samotnému principu Strany maďarské koalice (SMK), která je stranou postavenou na etnickém principu. Pokud jde o hospodářské úspěchy Slovenska, určitě to pomáhá pocitu sounáležitosti maďarské menšiny se slovenským státem, který podle průzkumů vzrostl na dvojnásobnou úroveň než před několika lety. Ale jen v penězích to není. Slovenský stát musí vytvářet stav, aby se v něm příslušníci menšin, tedy i maďarské, cítili komfortně, tedy aby jim poskytoval co nejlepší podmínky v kultuře a školství. Slovenská vláda proto musí, a my jsme to dělali, hledat i v době, kdy SMK není ve vládě, představitele maďarské menšiny, s nimiž můžeme spolupracovat, a to na úrovni primátorů, starostů, byť i třeba členů SMK.
LN Byl jste ve vládě, jejíž součástí byla i Slovenská národní strana Jána Sloty. Jak jste se cítil po jeho výpadech vůči slovenským Maďarům?
Já jsem se vždy vůči takovým „polohospodským“ vystoupením Jána Sloty, která urážela příslušníky národnostní menšiny a jejich historii, velmi rezolutně ohrazoval a myslím, že nemají v politice místo. Ostatně uherské dějiny jsou i dějinami Slováků a svatý Štefan je velkou postavou i naší historie. Ostatně, uherské dějiny jsou také dějinami Slováků a svatý Štefan je velkou postavou i naší historie