Ve stodvacetidenním období chce Obamova administrativa prověřit celý systém vyšetřování údajných teroristů. Chce si na něj "posvítit" ve všeobecné rovině i v jednotlivých případech, napsala agentura DPA.
Prokurátoři uvedli, že požadavek prezidenta a ministra obrany Roberta
Gatese je v zájmu spravedlnosti. Vojenský soudce Stephen Hanley přikázal pozastavit proces s pěticích muslimů obviněných z přípravy útoků z 11. září. Rozhodl se tak i přes protesty čtyř z pěti radikálů, kteří usilují o co nejrychlejší vynesení rozsudku. Hrozí jim přitom trest smrti.
Pozastavit jednání se rozhodl i soudce Patrick Parrish, který řídí mediálně
sledovaný proces s Kanaďanem Omarem Khadrem. Ten je obviněn z toho, že jako patnáctiletý zabil v roce 2002 v Pákistánu granátem amerického vojáka. Nevládní organizace zabývající se ochranou lidských práv Obamovu žádost přivítaly jako možný blížící se konec zvláštních vojenských soudů. Příbuzní obětí útoků z 11. září 2001 naopak odklad procesu s jejich předpokládanými strůjci odmítají.
Obama dal už před jmenováním do úřadu najevo, že chce věznici na Guantánamu zrušit do dvou let. Příslušný příkaz by podle některých médií mohl vydat už během prvního týdne po nástupu do funkce. Plánovaným zrušením Guantánama ale vzniká problém s umístěním propuštěných vězňů. Spojené státy nechtějí některé z nich vrátit do země původu s odůvodněním, že by zde byli pronásledováni. USA proto už oslovily několik zemí s dotazem, zda by propuštěné z Guantánama nepřijaly.
Některé země jsou ochotné vězně přijmout
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zastupuje předsednictví
EU, dnes v Bruselu řekl, že některé členské země Evropské unie zřejmě budou chtít, aby Evropa část vězňů z Guantánama přijala. Pokud by byla s podobnou nabídkou oslovena Praha, ministr by se takovou žádostí zabýval. Nejprve by však prý rozhodně chtěl od Washingtonu slyšet, kolik osob z Guantánama přijmou na své území samotné USA.
Ochotu přijmout propuštěné vězně z Guantánama už vyjádřily Portugalsko,
Francie, Německo a Švýcarsko. Podle španělských médií je ke stejnému kroku připraven i Madrid, ačkoli oficiální zdroje to zatím nepotvrdily.
Věznici na Guantánamu zřídily USA v roce 2002 a zadržují v ní osoby podezřelé ze spáchání teroristických akcí nebo z příslušnosti k mezinárodní teroristické síti Al-Káida. Vězením prošlo od roku 2002 na 800 lidí, v současnosti jich tam je zadržováno asi 245, z toho asi dvě desítky z nich byly obžalovány z válečných zločinů. Věznice je trnem v oku ochráncům lidských práv. Kromě pochybných právních praktik Spojené státy kritizují kvůli údajnému mučení a nelidskému zacházení s vězni.
Zástupkyně amerického ministerstva obrany před několika dny připustila, že
saúdský Arab Muhammad Kahtání, zadržovaný americkými úřady pro svůj údajný plán podílet se na teroristických útocích 11. září 2001, byl ve věznici
Guantánamo podroben mučení.
Prokurátoři uvedli, že požadavek prezidenta a ministra obrany Roberta
Gatese je v zájmu spravedlnosti. Vojenský soudce Stephen Hanley přikázal pozastavit proces s pěticích muslimů obviněných z přípravy útoků z 11. září. Rozhodl se tak i přes protesty čtyř z pěti radikálů, kteří usilují o co nejrychlejší vynesení rozsudku. Hrozí jim přitom trest smrti.
Pozastavit jednání se rozhodl i soudce Patrick Parrish, který řídí mediálně
sledovaný proces s Kanaďanem Omarem Khadrem. Ten je obviněn z toho, že jako patnáctiletý zabil v roce 2002 v Pákistánu granátem amerického vojáka. Nevládní organizace zabývající se ochranou lidských práv Obamovu žádost přivítaly jako možný blížící se konec zvláštních vojenských soudů. Příbuzní obětí útoků z 11. září 2001 naopak odklad procesu s jejich předpokládanými strůjci odmítají.
Obama dal už před jmenováním do úřadu najevo, že chce věznici na Guantánamu zrušit do dvou let. Příslušný příkaz by podle některých médií mohl vydat už během prvního týdne po nástupu do funkce. Plánovaným zrušením Guantánama ale vzniká problém s umístěním propuštěných vězňů. Spojené státy nechtějí některé z nich vrátit do země původu s odůvodněním, že by zde byli pronásledováni. USA proto už oslovily několik zemí s dotazem, zda by propuštěné z Guantánama nepřijaly.
Některé země jsou ochotné vězně přijmout
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zastupuje předsednictví
EU, dnes v Bruselu řekl, že některé členské země Evropské unie zřejmě budou chtít, aby Evropa část vězňů z Guantánama přijala. Pokud by byla s podobnou nabídkou oslovena Praha, ministr by se takovou žádostí zabýval. Nejprve by však prý rozhodně chtěl od Washingtonu slyšet, kolik osob z Guantánama přijmou na své území samotné USA.
Ochotu přijmout propuštěné vězně z Guantánama už vyjádřily Portugalsko,
Francie, Německo a Švýcarsko. Podle španělských médií je ke stejnému kroku připraven i Madrid, ačkoli oficiální zdroje to zatím nepotvrdily.
Věznici na Guantánamu zřídily USA v roce 2002 a zadržují v ní osoby podezřelé ze spáchání teroristických akcí nebo z příslušnosti k mezinárodní teroristické síti Al-Káida. Vězením prošlo od roku 2002 na 800 lidí, v současnosti jich tam je zadržováno asi 245, z toho asi dvě desítky z nich byly obžalovány z válečných zločinů. Věznice je trnem v oku ochráncům lidských práv. Kromě pochybných právních praktik Spojené státy kritizují kvůli údajnému mučení a nelidskému zacházení s vězni.
Zástupkyně amerického ministerstva obrany před několika dny připustila, že
saúdský Arab Muhammad Kahtání, zadržovaný americkými úřady pro svůj údajný plán podílet se na teroristických útocích 11. září 2001, byl ve věznici
Guantánamo podroben mučení.
