Izraelský hlavní rabinát však považuje za obtížné pokračovat v dialogu s Vatikánem, pokud se Svatý stolec za Williamsovo prohlášení veřejně neomluví, takže na neurčito s Vatikánem přerušil vztahy. Informoval o tom generální ředitel rabinátu Oded Weiner.
Vatikán minulý týden oznámil, že papež se rozhodl zrušit exkomunikaci čtyř biskupů, které v roce 1988 bez povolení Vatikánu vysvětil zapřisáhlý odpůrce modernizace katolické církve, zesnulý francouzský arcibiskup Marcel Lefebvre.
"Žádný Žid nezahynul v plynové komoře"
Jedním z těchto tradicionalistických biskupů je i Richard Williamson, který o den dříve v rozhovoru pro švédskou televizi popřel existenci plynových komor během druhé světové války. "Myslím, že plynové komory nebyly. Myslím, že v koncentračních táborech zahynulo 200.000 až 300.000 Židů, ale ani jeden v plynových komorách," prohlásil britský duchovní.
Podle Williamsona nelze dokázat, že v plynových komorách během války skončilo záměrně šest milionů Židů. "Holokaust musí být pro nás všechny varováním, abychom nezapomínali, nepopírali a neredukovali," uvedl dnes papež v prohlášení na závěr své pravidelné generální audience.
Papež dnes tyto tradicionalistické biskupy také požádal, aby uznali
autoritu papeže a druhého vatikánského koncilu. Lefebvre se s Vatikánem rozešel kvůli modernizaci, kterou církev zahájila právě druhým vatikánským koncilem z let 1962 až 1965. Konkrétním podnětem k jeho kroku byl přechod církve od tradičního způsobu sloužení mše v latině ke mši v národních jazycích. Tento koncil však také skoncoval s křesťanskou tradicí, která z Kristovy smrti obviňovala Židy.
Velmi citlivá záležitost
Papež dnes rovněž prohlásil, že zrušení exkomunikace čtyř biskupů je součástí závazků jeho pontifikátu pracovat pro jednotu všech křesťanů. "Přeji si, aby moje gesto bylo následováno jejich závazkem, že učiní nezbytné kroky k jejich plné jednotě s církví a uznají autoritu papeže a druhý vatikánský koncil," zdůraznil Benedikt.
Holokaust je pro Židy velmi citlivou záležitostí. Zavraždění šesti milionů Židů v nacistických táborech je nejtraumatičtější událostí moderních židovských dějin. Izrael chápe popírání této skutečnosti jako jasný důkaz antisemitismu. Vznikly dokonce obavy, že by papežovo rozhodnutí o zrušení exkomunikace mohlo zpochybnit i jeho návštěvu Svaté země plánovanou na konec letošního roku.
Izraelský hlavní rabinát považuje za obtížné pokračovat v dialogu s
Vatikánem, pokud se Svatý stolec veřejně neomluví za Williamsovo
prohlášení. Weiner také v dopise zaslaném do Vatikánu napsal, že rabinát ruší březnovou schůzku s vatikánskou komisí pro náboženské vztahy s židy. Informoval o tom dnešní list The Jerusalem Post, podle něhož unikl obsah Weinerova dopisu do médií dřív, než dorazil do Vatikánu, což prý může vztahy nadále zkomplikovat.
Velmi ostře se ke kauze vyjádřil také spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který byl v nacistickém koncentračním táboře. Papež podle něho postojem k Williamsonovi ocenil "nejhrubší stránku antisemitismu". V rozhovoru pro agenturu Reuters vyloučil, že by Vatikán o biskupově minulosti nevěděl, a prohlásil, že šlo možná o "záměrný" krok.
Vatikán však vyjádřil naději, že ve světle dnešních papežových slov o solidaritě s Židy může dialog s izraelským rabinátem pokračovat. "Papežova slova při různých příležitostech i jeho dnešní vyjádření musejí být více než postačující, aby odpověděla na očekávání těch, kdo vyjadřují pochybnosti o postoji papeže a katolické církve," řekl dnes mluvčí Vatikánu Federico Lombardi novinářům.
