Opoziční poslanci nicméně varují, že takovýto krok může ohrozit bezpečnost občanů země.
Uzavření věznice na základně amerického vojenského námořnictva na Kubě nařídil prezident Barack Obama po svém lednovém nástupu do funkce. Jeho rozhodnutí uvítali před několika dny ministři zahraničí unijních zemí i české předsednictví EU. Členové Evropského parlamentu dnes vyzvali EU, aby země unie v rámci snahy pomoci Američanům část vězňů z Guantánama přijaly na své území.
Gönczová nicméně upozornila, že může trvat několik měsíců, než Evropská unie k této otázce dosáhne společného stanoviska. Pokud se týče možného bezpečnostního rizika ze strany vězňů, není podle ní zatím jasné, které osoby budou v EU a Maďarsku přijaty.
ČR otázku vězňů zatím neřeší
Pravicová opozice v maďarském parlamentu je k novému rozhodnutí vlády skeptická. Mluvčí Fidesz-MPP András Cser-Palkovics prohlásil, že jeho strana je sice pro uzavření věznice, bezpečnost obyvatel Maďarska je prý ale přednější.
O dalším osudu vězňů, kteří jsou nyní na Guantánamu vězněni, bude v březnu ve Washingtonu jednat český ministr vnitra Ivan Langer a evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacques Barrot. Několik evropských zemí již ale vyjádřilo ochotu vězně z Guantánama přijmout. Jde zejména o Portugalsko, Itálii, Španělsko a Francii. Proti jsou zatím Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v lednu prohlásil, že pokud bude Praha o převzetí vězňů požádána, bude se tím prý zabývat. Podle právních expertů tuto možnost český právní řád nevylučuje. Jejich převoz do Česka by ale musela upravovat mezinárodní smlouva, protože cizinci mohou být v ČR souzeni a vězněni jen v případě, že spáchali trestný čin na zdejším území či republiku nějak poškodili.
Věznici pro podezřelé z terorismu zřídily USA na základně Guantánamo v roce 2002. Od té doby jí prošlo na 800 vězňů, asi 245 jich tam je stále zadržováno. Spojené státy byly za věznici terčem kritiky organizací na ochranu lidských práv, protože vězni jsou zde drženi několik let bez formální obžaloby. Ochránci lidských práv kritizovali i vyšetřovací techniky, které podle nich byly mučením.
