Americký viceprezident Joe Biden v sobotním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci udělal definitivní tečku za politikou, jíž braly Spojené státy osud světa výhradně do vlastních rukou.
To, zda USA naplní nové sliby o konzultacích se spojenci a rozhovorech s nepřáteli a zda evropští politici budou schopni nejen radit, ale dodat také lidské zdroje, se teprve ukáže, napsala agentura DPA.
Tvrdý oříšek pro Evropu
Jakékoli z těchto témat může být pro Evropany tvrdým oříškem. Jestliže USA požádají evropské spojence o pomoc ve všech těchto otázkách, budou možná někteří ještě teskně vzpomínat na dny, kdy se jich nikdo na rady neptal a žádnou pomoc nežádal.
První reakce na Bidenova slova byly ale kladné. Německé kancléřce Angele Merkelové se líbí, že jsou USA připraveny "spolupracovat nejen při analýze výzev, ale také při jejich řešení". Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana Bidenova slova nepovažuje za špatnou zprávu: "Musíme zvýšit svou účast. Nemůžeme být spoluhráči a přitom do koše nic nevhodit." Není ale jisté, že nově nalezená americká otevřenost bude kladně přijata i v dalších koutech světa. Biden opakoval prezidentova slova o ruce podané Íránu. Jenomže předseda íránského parlamentu Alí Larídžání, který byl rovněž v Mnichově, řekl, že Teherán začne o novém přístupu USA uvažovat, až Washington uzná své předchozí omyly, jichž se vůči Íránu dopustil.
Otázka Íránu
Co se Íránu týče, zavládl v Mnichově podle agentury AP spíš negativní pocit, rozhodně méně pozitivní než ten, který šířil Obama svou nabídkou přímých rozhovorů. Bylo zřejmé, že na obou stranách převládá nedůvěra, Larídžání navíc vystoupil už v pátek a při Bidenově projevu v sále nebyl.
Biden sice opakoval Obamovy nabídky, ale zároveň pohrozil, že bez ochoty ke kompromisu čeká Írán "další tlak a izolace". Podobně hrozila novými sankcemi i Merkelová. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zase vyzval Rusko, aby se připojilo k sankcím, bude-li to nutné. Nejjasněji to řekl šéf britské diplomacie David Miliband, když prohlásil, že nynější americký návrh "není o nic lepší", protože vyzývá k udržení tlaku na Írán. Otevřenost Biden projevil rovněž vůči Rusku, a to když hovořil o protiraketové obraně, jejíž komponenty mají podle představ minulé americké vlády George Bushe vzniknout v České republice a Polsku. Američtí demokraté svou skepsi vůči protiraketové obraně nikdy neskrývali. I v tomto případě ale Rusko ústy svého vicepremiéra Sergeje Ivanova řeklo jasně, že jediné přijatelné řešení pro Moskvu je svět bez tohoto systému ve střední Evropě.
List The New York Times konstatoval, že se Biden nevyslovil konkrétněji o případných změnách plánu na protiraketovou obranu možná proto, aby USA nemohly být viněny ze slabosti. Mohlo by se to prý dávat do souvislosti s čerstvým rozhodnutím Kyrgyzstánu uzavřít na svém území základnu, používanou Američany pro zásobování jednotek v Afghánistánu. Pozorovatelé za kyrgyzským rozhodnutím vidí Moskvu. Biden v rozhovoru, který poskytl po projevu v Mnichově, řekl, že USA mají za kyrgyzskou základnu náhradu, avšak nijak to neupřesnil. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov přesto uvítal Bidenova slova týkající se Ruska s tím, že toto nové stanovisko usnadní dohodu o mnoha tématech, včetně sporu o protiraketové obraně.
Je také zřejmé, že Biden tak zcela nedistancoval USA od jednostranných kroků, když řekl: "Budeme spolupracovat, kdykoli to bude možné." "Ten projev poukázal na to, že Evropa a Amerika budou čelit globálním i místním problémům společně. Na to, že existuje určitá rovnováha, i na to, že je třeba dávat i brát," řekl k Bidenovu vystoupení koordinátor americko-německé spolupráce z německého ministerstva zahraničí Karsten Voigt. Pro něj je hlavní problém to, že mnoho z velkých amerických témat se nachází mimo Evropu, zatímco partneři, od nichž USA očekávají pomoc, jsou především v Evropě. To znamená, že i když budou evropští spojenci ochotni pomoci, jejich možnosti budou omezeny praktickými ohledy.
