Začalo to v okamžiku, kdy se Česko probudilo do svého předsednictví.
Nicolas Sarkozy se rozhodl být mírotvůrcem mezi Palestinci a Izraelem. Bez ohledu na to, že už mu nepatřily otěže unie, vyrazil na Blízký východ. Tam si takříkajíc nabil ústa a Češi měli chvíli klid.
Ale jen chvíli. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy objevil téma ekonomické krize. Pak to začalo: nejdříve kritika, že Česká republika nic nedělá, a proto bude konat Francie. Pak přišel otevřený spor o protekcionismus. A zatím poslední kapitolou je, že Nicolas Sarkozy, ocitnuv se s ochranářstvím v názorové menšině, „vrací úder“ alespoň nepodáním ruky nynějšímu předsedovi unie Topolánkovi. A to opakovaně.
Zápis dokazuje, že šlo o záměr
Poprvé se k nepodání ruky francouzský prezident uchýlil předminulou neděli na setkání evropských států skupiny G20 v Berlíně. Sarkozy dorazil na místo a jal se vítat s přítomnými v sále, český premiér Topolánek mezi ně ale nepatřil.
Podobná situace, tentokrát před zraky médií, se odehrála ve stejný den na tiskové konferenci. Sarkozy po jejím konci vstává a objímá Angelu Merkelovou, poté si tiskne ruku s britským premiérem Gordonem Brownem.
Na šéfa českého kabinetu Mirka Topolánka, stojícího za britským premiérem Brownem, už s nachystanou pravicí ale jaksi nedojde.
Že nešlo o nedopatření, nýbrž záměr, potvrzuje zápis z berlínské schůzky: „ Sarkozy odmítl Topolánkovi potřást rukou. Strašně ho naštvala Topolánkova kritika přesunu automobilek z východní Evropy. Pozvání na dvoustranné setkání Topolánek-Sarkozy zůstalo bez odpovědi do neděle. ... Nebýt Merkelové, Češi do Berlína nejeli,“ stojí v záznamu z německého zdroje, který mají LN k dispozici.
Německá média ještě informovala, že Angela Merkelová musela změnit pořadí vystupujících na tiskovce. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy totiž „v žádném případě“ nechtěl mluvit jako druhý, po prvním Topolánkovi.
S prvním komentářem proto vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová.
Iritace všude
I kdyby se nestalo výše popsané, leccos ukázala scéna, k níž došlo uplynulou neděli na summitu v Bruselu. Šéfové unijních států se tam sešli, aby sjednotili své odpovědi na ekonomickou krizi.
Politici se právě chystali ke společné fotce a televizní kamery zabraly, jak Nicolas Sarkozy míří na své místo, tiskne si ruku s lídrem po Topolánkově levici, pak pravici... a českého kolegu přechází bez jediného pohledu.
Znejistění v Topolánkově tváři bylo možné jasně vyčíst.
Podobné veřejně demonstrované napětí mezi lídrem bloku a klíčovou zemí unie už tu dlouho nebylo. Má to ale šéfa české vlády trápit? Zasvěcení pozorovatelé se většinou shodují, že ne. Francouzský prezident Sarkozy je podle nich téměř „neřízená střela“ a Topolánek není ani první, ani poslední, koho hlava Francie rozpálila do běla.
Třeba britský premiér Gordon Brown donutil Elysejský palác k omluvě poté, co francouzský lídr zkritizoval Brownův plán na ozdravení britské ekonomiky. Svoje si užil loni i maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, jehož Sarkozy jednoduše odpojil od mikrofonu během debaty, a svoje si užívá i Merkelová.
Když mu řekla „nicht“ na jeho nápad uspořádat summit států eurozóny, Sarkozy oznámil, že si ho udělá i bez ní. Merkelová byla donucená souhlasit a aspoň vyzvala Čechy, ať svolají celou unii. „Začíná ho mít plné zuby,“ stojí v citovaném záznamu.
Pracovní rovina funguje
Topolánek si údajně Sarkozym hlavu neláme a oficiálně věc háže na mediální dezinterpretace. Jeho mluvčí k tomu říká: „Formálnosti tu nejsou podstatné. Důležité je, jak vypadá pracovní rovina mezi předsednictvím a Francií a ta funguje efektivně,“ sdělil Jiří František Potužník. Na otázku, zda se chystá schůzka Topolánek-Sarkozy poté, co ji francouzská strana dvakrát zrušila, dodal: „Obsahově k ní teď po summitu není důvod.“
Nicolas Sarkozy se rozhodl být mírotvůrcem mezi Palestinci a Izraelem. Bez ohledu na to, že už mu nepatřily otěže unie, vyrazil na Blízký východ. Tam si takříkajíc nabil ústa a Češi měli chvíli klid.
Ale jen chvíli. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy objevil téma ekonomické krize. Pak to začalo: nejdříve kritika, že Česká republika nic nedělá, a proto bude konat Francie. Pak přišel otevřený spor o protekcionismus. A zatím poslední kapitolou je, že Nicolas Sarkozy, ocitnuv se s ochranářstvím v názorové menšině, „vrací úder“ alespoň nepodáním ruky nynějšímu předsedovi unie Topolánkovi. A to opakovaně.
Zápis dokazuje, že šlo o záměr
Poprvé se k nepodání ruky francouzský prezident uchýlil předminulou neděli na setkání evropských států skupiny G20 v Berlíně. Sarkozy dorazil na místo a jal se vítat s přítomnými v sále, český premiér Topolánek mezi ně ale nepatřil.
Podobná situace, tentokrát před zraky médií, se odehrála ve stejný den na tiskové konferenci. Sarkozy po jejím konci vstává a objímá Angelu Merkelovou, poté si tiskne ruku s britským premiérem Gordonem Brownem.
Na šéfa českého kabinetu Mirka Topolánka, stojícího za britským premiérem Brownem, už s nachystanou pravicí ale jaksi nedojde.
Že nešlo o nedopatření, nýbrž záměr, potvrzuje zápis z berlínské schůzky: „ Sarkozy odmítl Topolánkovi potřást rukou. Strašně ho naštvala Topolánkova kritika přesunu automobilek z východní Evropy. Pozvání na dvoustranné setkání Topolánek-Sarkozy zůstalo bez odpovědi do neděle. ... Nebýt Merkelové, Češi do Berlína nejeli,“ stojí v záznamu z německého zdroje, který mají LN k dispozici.
Německá média ještě informovala, že Angela Merkelová musela změnit pořadí vystupujících na tiskovce. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy totiž „v žádném případě“ nechtěl mluvit jako druhý, po prvním Topolánkovi.
S prvním komentářem proto vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová.
Iritace všude
I kdyby se nestalo výše popsané, leccos ukázala scéna, k níž došlo uplynulou neděli na summitu v Bruselu. Šéfové unijních států se tam sešli, aby sjednotili své odpovědi na ekonomickou krizi.
Politici se právě chystali ke společné fotce a televizní kamery zabraly, jak Nicolas Sarkozy míří na své místo, tiskne si ruku s lídrem po Topolánkově levici, pak pravici... a českého kolegu přechází bez jediného pohledu.
Znejistění v Topolánkově tváři bylo možné jasně vyčíst.
Podobné veřejně demonstrované napětí mezi lídrem bloku a klíčovou zemí unie už tu dlouho nebylo. Má to ale šéfa české vlády trápit? Zasvěcení pozorovatelé se většinou shodují, že ne. Francouzský prezident Sarkozy je podle nich téměř „neřízená střela“ a Topolánek není ani první, ani poslední, koho hlava Francie rozpálila do běla.
Třeba britský premiér Gordon Brown donutil Elysejský palác k omluvě poté, co francouzský lídr zkritizoval Brownův plán na ozdravení britské ekonomiky. Svoje si užil loni i maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, jehož Sarkozy jednoduše odpojil od mikrofonu během debaty, a svoje si užívá i Merkelová.
Když mu řekla „nicht“ na jeho nápad uspořádat summit států eurozóny, Sarkozy oznámil, že si ho udělá i bez ní. Merkelová byla donucená souhlasit a aspoň vyzvala Čechy, ať svolají celou unii. „Začíná ho mít plné zuby,“ stojí v citovaném záznamu.
Pracovní rovina funguje
Topolánek si údajně Sarkozym hlavu neláme a oficiálně věc háže na mediální dezinterpretace. Jeho mluvčí k tomu říká: „Formálnosti tu nejsou podstatné. Důležité je, jak vypadá pracovní rovina mezi předsednictvím a Francií a ta funguje efektivně,“ sdělil Jiří František Potužník. Na otázku, zda se chystá schůzka Topolánek-Sarkozy poté, co ji francouzská strana dvakrát zrušila, dodal: „Obsahově k ní teď po summitu není důvod.“
