Střelci zaútočili z auta na kasárna Massereene v severoirském hrabství Antrim asi 25 kilometrů severně od Belfastu v době, kdy vojáci přebírali na bráně pizzu. Policie vyvrátila první zprávy, že teroristé se převlékli za poslíčky, nebo že se dostali do základny v autě s pizzou.
Detektiv Derek Williamson uvedl, že střelci vypálili první dávku, a když jejich oběti byly na zemi, pokročili kupředu a začali na ně znovu střílet.
"Není pochyb o tom, že šlo o pokus o mnohonásobnou vraždu. Byli tam dva střelci s automatickými zbraněmi a třetí osoba řídila auto," řekl Williamson.
Oba zastřelení vojáci, kterým bylo něco přes 20 let, měli zanedlouho odletět do Afghánistánu. Zraněni byli další dva vojáci a oba poslíčci s pizzou. Jeden ze zraněných je údajně v kritickém stavu.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil a všechny politické skupiny v Severním Irsku ho odsoudily. Britská média však citují bezpečnostní zdroje, podle nichž jde bezpochyby o dílo některé z odštěpeneckých skupin z někdejší Irské republikánské armády (IRA), které jsou proti mírovému procesu.
Ministerský předseda Gordon Brown dnes označil akci za zbabělý útok.
Zdůraznil, že "žádnému vrahovi se nepodaří vykolejit mírový proces, který má podporu naprosté většiny lidí v Severním Irsku". Přislíbil zároveň, že udělá vše pro to, aby se pachatelé dostali před soud.
"Malá skupinka zlých lidí nemůže ochromit vůli lidí žít společně v míru," řekl irský premiér Brian Cowen. Irsko bylo spolu s Británií zprostředkovatelem mírové dohody mezi oběma znepřátelenými stranami v Severním Irsku.
Předseda nacionalistické strany Sinn Féin Gerry Adams uvedl, že střelba byla špatným a kontraproduktivním útokem na mírový proces. "Jeho strůjci nemají žádnou podporu a nemají strategii, jak sjednotit Irsko," dodal.
Sinn Féin bývala politickou odnoží IRA, která vedla ozbrojený boj proti britské vládě v Severním Irsku a často se uchylovala k teroristickým útokům. Konflikt mezi protestanty a katolíky si v Ulsteru v letech 1966 až 1998 vyžádal na 3600 životů. V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu.
V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Bok po boku v ní zasedli někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA. Nicméně všichni členové IRA se s mírovým procesem nesmířili a někteří postupně vytvořili několik odštěpeneckých skupin, které však dosud neměly významný vliv.
Severoirský první ministr, unionista Peter Robinson, oznámil, že kvůli útoku odkládá cestu do Spojených států. Útok je hroznou připomínkou minulých událostí, prohlásil. Naposledy se britští vojáci stali v Ulsteru oběťmi republikánského násilí v červenci 1997 v Lurganu v hrabství Armagh.
"Vede nás to ke starým zlým časům, o nichž jsme si mysleli, že jsme je dávno nechali za sebou," řekl katolický poslanec Thomas Burns. Bývalý šéf Demokratické unionistické strany Paisley prohlásil: "V posledních asi deseti letech jsme si mysleli, že se u nás nemohou opakovat události, k nimž dochází v jiných zemích, v místech jako je například irácká Basra.
Bohužel, mýlili jsme se." Sobotní útok přišel pouhé dva dny poté, co šéf severoirské policie Hugh Orde varoval, že riziko útoků odštěpeneckých republikánů je nejvyšší za posledních sedm let. Potvrdil také, že v Ulsteru nyní působí zpravodajští specialisté, kteří se snaží mapovat aktivity těchto odštěpeneců.
Britské jednotky, které v oblasti dohlížely na bezpečnost, se stáhly v roce 2007. Navzdory mírové dohodě docházelo ojediněle k násilí, ale v posledních 18 měsících jsou jeho projevy o něco častější. Bylo zaznamenáno například deset pokusů o zabití policistů. V lednu bezpečnostní síly zneškodnily v obci Castlewellan 140kilogramovou bombu, k níž se přihlásili také odštěpenecké republikánské síly.
