Ještě před časem se přitom zdálo, že by schvalovací proces nemusel být dokončen do vrcholné schůzky aliance, která se uskuteční 3. až 4. dubna ve Štrasburku a Kehlu a na které by obě balkánské země měly být na nejvyšší úrovni do aliančních řad uvedeny. Důvodem byl spor mezi Slovinskem a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo.
Nakonec se však pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí bloku přistoupení Chorvatska schválilo. Ratifikační proces tak dnes byl formálně dokončen, když velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné dokumenty ve Washingtonu, kde jsou ratifikační smlouvy uchovávány.
Hraniční spor komplikuje cestu Chorvatska do EU
"Nyní zaujmou plnoprávné místo v této alianci, budou mít plnohodnotný hlas v alianci, rovný všem ostatním spojencům," podotkl Appathurai. Mluvčí NATO připomněl, že obě země se už nyní podílejí na aliančních operacích, například mají své vojáky v Afghánistánu.
Hraniční spor ale i nadále komplikuje cestu Chorvatska do jiného uskupení sídlícího v Bruselu - Evropské unie. Slovinsko totiž blokuje přístupová jednání. Aktuálně nicméně mezi oběma zeměmi i jejich partnery v unii probíhají velmi intenzivní jednání o tom, jak z krize ven.Česko je členem NATO od roku 1999. Na loňském summitu v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších několika zemí.
Původně se očekávalo, že by do aliančních řad loni v dubnu na summitu mohla být kromě Slovinska s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země - Makedonie. Té se však nepodařil vyřešit spor s Řeckem o její jméno.
Rozepře, z níž se nepodařilo vymanit dodnes, spočívá v tom, že zatímco Atény tvrdí, že označení Makedonie přísluší jen oblasti na severu Řecka, tak balkánská země se ho ani kvůli vstupu do aliance nehodlá vzdát.
Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do aliance se počítá, i když v blíže neupřesněném horizontu, jsou Gruzie s Ukrajinou. Ty sice v Bukurešti aliance odmítla zařadit do Akčního plánu členství (MAP), který byl obecně brán za jakýsi předstupeň plného začlenění do NATO, avšak současně jim jednoznačně řekla, že se s nimi do budoucna počítá. Proti možnému rozšíření bloku dál na východ se ostře staví Rusko, které navíc s Gruzií loni v létě vedlo válku kvůli dvěma separatistickým územím.
Právě o vztazích aliance s Moskvou i dalším rozšiřování se budou šéfové států a vlád na summitu ve Štrasburku a Kehlu v pátek a v sobotu bavit.Podle diplomatů se nicméně nedá čekat, že by zde mohl v obou těchto otázkách nastat nějaký zásadní průlom či posun.
