Zpráva z roku 2007 se zakládá na výpovědích 14 pro Spojené státy velmi důležitých vězňů, kteří byli na Guantánamo posláni v roce 2006. Kromě jiného se v ní uvádí, že zdravotnický personál dohlížel na vězně, na nichž vyšetřovatelé používali techniku zvanou waterboarding, která ve vyslýchaném vyvolává dojem tonutí.
V některých případech prý zdravotníci doporučili, aby se s touto výslechovou metodou přestalo, jindy zase doporučili, "aby se
v ní pokračovalo, ale s určitými úpravami". Jistý vězeň pracovníkům MVČK pověděl, že jeden ze zdravotníků mu vyhrožoval, že to, zda se mu dostane lékařské péče, bude záležet na jeho spolupráci s vyšetřovateli.
Ve zprávě se uvádí, že "prvotním cílem zdravotníků bylo sloužit procesu vyšetřování, nikoliv pacientovi". "Postup při výsleších odporuje mezinárodnímu právu," uvádí MVČK. "Účast na takovém jednání je proti mezinárodním standardům lékařské etiky," dodává.
Mezinárodní výbor Červeného kříže zajišťuje uplatňování ženevských úmluv na ochranu obětí války. Jeho pracovníci navštěvují válečné zajatce a internační tábory. Zpráva týkající se 14 prominentních vězňů z Guantánama vznikla krátce poté, co bývalý americký prezident George Bush prohlásil, že Spojené státy vězně v tajných věznicích CIA nemučily a nemučí.
