Konferenci v Ženevě od začátku provázely těžké porodní bolesti. Do vínku dostala ošemetný úkol – navázat na svou předchůdkyni, která se konala v roce 2001 v Durbanu. Asi 170 zemí světa se tehdy dohodlo na akčním programu k potírání diskriminace. Setkání však poznamenalo to, že ho Izrael a Spojené státy opustily kvůli protiizraelským postojům některých arabských zemí. Ty chtěly sionismus definovat jako rasismus.
| Účast na konferenci | |||
| V Ženevě budou chybět: Spojené státy, Izrael, Kanada, Austrálie, Nizozemsko, Itálie Zástupce vyšlou například: Velká Británie, Česká republika Včera ještě váhaly: Německo |
|||
Ještě horší scénář však konferenci zřejmě čeká letos. Předmětem sporu se již v předchozích týdnech stalo to, že by závěrečná deklarace podle některých západních států mohla působit jako jednostranné odsouzení Izraele za jeho roli v blízkovýchodním konfliktu. Muslimské země navíc požadovaly, aby se v prohlášení objevila pasáž odsuzující hanobení víry.
I přes vyškrtnutí některých sporných bodů, které se z popudu přípravného výboru uskutečnilo v pátek, se však na zamítavém stanovisku některých států mnoho nezměnilo. Strach z antisemitského vyznění dokumentu přetrval.
„Konference je příliš významná na to, aby byla zneužitá pro politické cíle a útoky na Západ,“ řekl například nizozemský ministr zahraničí Maxime Verhagen pro agenturu AFP. Izraeli navíc vadí, že na konferenci vystoupí íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, který v minulosti označil holokaust za mýtus.
Zatímco dlouhodobě zamítavý postoj Izraele není vůbec překvapivý, nová Obamova vláda dlouho působila dojmem, že by se akce mohla zúčastnit. Nakonec se ale rozhodla navázat na politiku svého předchůdce George Bushe. Argumentovala tím, že by finální usnesení mohlo obsahovat i některé další nepřijatelné pasáže známé z roku 2001 a navíc údajně porušovalo svobodu slova.
Tento postoj však nebyl v Americe akceptován zdaleka všemi. Zatímco proizraelské skupiny ho přivítaly, organizace věnující se lidským právům byly zklamané. „Tyto země obrací svá záda směrem k obětem rasismu a těžce ohrožují práci OSN namířenou proti rasismu,“ uvedla mluvčí organizace Human Rights Watch Juliette de Riverová. Podobně reagovala i některá černošská uskupení, která si dělala naději na to, že se Obama jako první afroamerický prezident zachová jinak.
EU je rozpolcená Evropské unii se společné stanovisko k několikadenní konferenci zřejmě nalézt nepodařilo. Zatímco zástupci Nizozemska nebo Itálie do Ženevy nepřijedou, britská nebo i česká diplomacie se rozhodly pro opak. Třeba Německo ale ještě včera váhalo, jak s konferencí naložit.
Česko se akce OSN zúčastní pouze na úrovni velvyslance a dosud vyjednaný text pro Prahu představuje zklamání. „Nicméně obecně myšlenku boje proti rasismu podporujeme a také nechceme, aby během konference došlo k nějakým negativním posunům v závěrech,“ uvedla pro LN mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
