Na jeho pohřbu před osmi lety řečnil tehdejší rakouský prezident Thomas Klestil a nešetřil superlativy. „Odešlo novinářské svědomí celé generace,“ prohlásil Klestil. Otto Schulmeister byl legendou, patnáct let vedl nejvýznamnější rakouský deník Die Presse a jako komentátor byl zásadní morální autoritou poválečného Rakouska.
Teď se však ukázalo, že od roku 1962 dvacet let pracoval jako agent pro americkou zpravodajskou službu CIA a na základě jejích požadavků měnil obsah novin a bránil publikování materiálů, které se Američanům nehodily. Dvaadevadesátistránkový svazek Schulmeistera neboli „Grcamera“ objevil v USA týdeník Profil, který o skandálu informuje ve svém nejnovějším vydání.
Odhalení bylo možné díky zákonu, který špionážní akta zpřístupňuje u osob, které jsou podezřelé z nacistických válečných zločinů.
Otázkou je, co Schulmeistera, který byl šéfredaktorem Die Presse od roku 1961 do roku 1975, vedlo ke spolupráci se CIA. Na rozdíl od jiných Rakušanů to nebyly peníze. Nepodařilo se prokázat, že by byl Schulmeister od americké výzvědné služby placen. Mohl však být CIA vydírán kvůli své nacistické minulosti, od mladosti až do konce války byl nadšeným a velice aktivním Hitlerovým příznivcem.
V Die Presse psali, jak si žádala CIA
Americká zpravodajská služba pokládala Schulmeistera za jednoho ze svých nejlepších agentů v Rakousku. Ze své pozice ovlivňoval obsah Die Presse tak, že se dá říci, že noviny tiskly to, co CIA chtěla. Ve svazku je popsán případ, že zpravodajská služba dodala Schulmeisterovi v roce 1962 materiály, které se přesně podle přání rozvědky objevily druhý den v novinách, podepsané samotným Schulmeisterem.
Když americká korespondentka Die Presse objevila, že Washington tajně financuje armádu neutrálního Rakouska, Schulmeister zakázal publikování článku. Podobně Die Presse nepsalo o špionážní aféře na ministerstvu zahraničí. Novináře Die Presse posílal Schulmeister často na americkou ambasádu, kde jim agenti CIA vysvětlili, jak mají psát, a šéfredaktor už ohlídal, aby vše vyšlo v novinách tak, jak bylo domluveno. Podle zprávy dodával CIA informace o východních diplomatech v Rakousku.
Aféra je srovnávána s nedávnými odhaleními kolem bývalého starosty Vídně Helmuta Zilka, který za peníze donášel české StB. Obránci Schulmeistera zdůrazňují, že na rozdíl od Zilka to nedělal pro peníze. „Také legendy jsou lidé. Náš pohled na dějiny není nikdy hotový,“ komentoval odhalení smířlivě Horst Pirker, vydavatel Die Presse.
V Rakousku objev nevyvolal příliš velké pobouření. „Vídeň byla spolu s Berlínem centrem špionáže v Evropě,“ říká Karel Pacner, autor knih o výzvědných službách. „Pro západní i východní tajné služby pracovala po válce spousta Rakušanů, kteří z toho měli velké příjmy,“ vysvětluje Pacner.
Teď se však ukázalo, že od roku 1962 dvacet let pracoval jako agent pro americkou zpravodajskou službu CIA a na základě jejích požadavků měnil obsah novin a bránil publikování materiálů, které se Američanům nehodily. Dvaadevadesátistránkový svazek Schulmeistera neboli „Grcamera“ objevil v USA týdeník Profil, který o skandálu informuje ve svém nejnovějším vydání.
Odhalení bylo možné díky zákonu, který špionážní akta zpřístupňuje u osob, které jsou podezřelé z nacistických válečných zločinů.
Otázkou je, co Schulmeistera, který byl šéfredaktorem Die Presse od roku 1961 do roku 1975, vedlo ke spolupráci se CIA. Na rozdíl od jiných Rakušanů to nebyly peníze. Nepodařilo se prokázat, že by byl Schulmeister od americké výzvědné služby placen. Mohl však být CIA vydírán kvůli své nacistické minulosti, od mladosti až do konce války byl nadšeným a velice aktivním Hitlerovým příznivcem.
V Die Presse psali, jak si žádala CIA
Americká zpravodajská služba pokládala Schulmeistera za jednoho ze svých nejlepších agentů v Rakousku. Ze své pozice ovlivňoval obsah Die Presse tak, že se dá říci, že noviny tiskly to, co CIA chtěla. Ve svazku je popsán případ, že zpravodajská služba dodala Schulmeisterovi v roce 1962 materiály, které se přesně podle přání rozvědky objevily druhý den v novinách, podepsané samotným Schulmeisterem.
Když americká korespondentka Die Presse objevila, že Washington tajně financuje armádu neutrálního Rakouska, Schulmeister zakázal publikování článku. Podobně Die Presse nepsalo o špionážní aféře na ministerstvu zahraničí. Novináře Die Presse posílal Schulmeister často na americkou ambasádu, kde jim agenti CIA vysvětlili, jak mají psát, a šéfredaktor už ohlídal, aby vše vyšlo v novinách tak, jak bylo domluveno. Podle zprávy dodával CIA informace o východních diplomatech v Rakousku.
Aféra je srovnávána s nedávnými odhaleními kolem bývalého starosty Vídně Helmuta Zilka, který za peníze donášel české StB. Obránci Schulmeistera zdůrazňují, že na rozdíl od Zilka to nedělal pro peníze. „Také legendy jsou lidé. Náš pohled na dějiny není nikdy hotový,“ komentoval odhalení smířlivě Horst Pirker, vydavatel Die Presse.
V Rakousku objev nevyvolal příliš velké pobouření. „Vídeň byla spolu s Berlínem centrem špionáže v Evropě,“ říká Karel Pacner, autor knih o výzvědných službách. „Pro západní i východní tajné služby pracovala po válce spousta Rakušanů, kteří z toho měli velké příjmy,“ vysvětluje Pacner.
