Polovina dotázaných tvrdí, že by Rusko mělo svou sílu a vliv ve světě využít ke spolupráci s jinými státy při řešení mezinárodních problémů. Více než čtvrtina předpokládá, že tato síla a vliv by měly posloužit především k ochraně ruských zájmů. Jen podle 14 procent účastníků průzkumu by se Rusko mělo soustředit na vytváření alternativy ke globálnímu vůdcovství USA.
Za hlavní spojence v zahraničí Rusové považují především postsovětské Bělorusko (38 procent) a Kazachstán (23 procent), z velmocí pak Čínu (14), Německo (13) a Francii (11 procent). Skoro každý desátý připouští, že Rusko nemá spojence.
Za nejvážnější ruský problém skoro třetina dotázaných označila klesající životní úroveň a finanční potíže, čtvrtina korupci a 17 procent drahotu a inflaci.
Sebevědomí Rusů pokud jde o hodnocení pozice jejich země na světové scéně podle expertů pramení ještě z boomu vysokých cen ropy a plynu v předchozích letech, které však vystřídala krize, recese a obavy z růstu sociálního napětí.
Podle dubnového průzkumu české agentury STEM mají Češi k velmocem obecně chladné vztahy, i když hodnocení Ruska se v posledních letech mírně zlepšuje.
Ze zahraničních státníků však mají nejraději amerického prezidenta Baracka Obamu, naopak nejméně populární zůstávají ruští představitelé - premiéra Vladimira Putina hodnotilo kladně jen 36 dotázaných, prezidenta Dmitrije Medveděva jen 33 procent.
Podle lednového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Češi přiznávají Rusům málo přízně, podobně jako Srbům, Ukrajincům, Izraelcům, Číňanům, Turkům a Kurdům. Nejhůře jsou však hodnoceni Palestinci, Afghánci a Iráčané.