Papež přiletěl dopoledne do Izraele z Jordánska. Je to druhá zastávka na jeho týdenní pouti po Blízkém východě, při které zavítá i na palestinská území. Antisemitismus je "odporný a absolutně nepřijatelný", řekl Benedikt XVI. na Ben Gurionově letišti, kde ho při slavnostní ceremonii uvítali izraelský prezident Šimon Peres a premiér Benjamin Netanjahu.
"Je tragické, že židovský národ prožil hrozivé dopady ideologií, které popírají základní důstojnost každé lidské bytosti. Budu mít příležitost uctít památku šesti milionů židovských obětí holokaustu," citovala papeže agentura Reuters. "Antisemitismus nadále zdvihá svou zlou hlavu v mnoha částech světa. A to je nepřijatelné. K boji proti antisemitismu, kdekoliv se objeví, je nutné nasadit veškeré snažení," zdůraznil.
V izraelsko-palestinském konfliktu papež vyzval všechny odpovědné osoby ke hledání možné cesty vedoucí ke spravedlivému vyřešení všech přetrvávajících sporných bodů, aby "oba národy mohly žít v míru, každý ve své vlasti, s bezpečnými a mezinárodně uznanými hranicemi".
Mírová mise
Jak upozornila agentura Reuters, papež nepoužil ve svém vyjádření slovo "stát", tedy to, co nový izraelský premiér Benjamin Netanjahu navzdory nátlaku USA a jejich spojenců odmítá Palestincům jasně přislíbit. Jeho slova o dvou "domovinách s mezinárodními hranicemi" nicméně znamenají potvrzení stanoviska katolické církve nakloněné vzniku palestinského státu.
Izraelský prezident oslovil papeže latinskou uvítací formulací a poté řekl anglicky: "Považuji vaši návštěvu zde, ve Svaté zemi, za duchovní misi nejvyššího významu: mírovou misi. Misi, jejímž cílem je zasít semena tolerance a vymýtit zárodky fanatismu." Během svého pětidenního pobytu v Izraeli má papež na programu návštěvu nejvýznamnějších míst křesťanství, judaismu a islámu v biblické Svaté zemi.
Tři mše
Setká se také s izraelskými a palestinskými politickými představiteli stejně jako s hlavními náboženskými hodnostáři všech tří monoteistických náboženství. Bude celebrovat tři veřejné mše, v úterý v Jeruzalémě, ve čtvrtek v Nazaretu a ve středu v Betlémě na západním břehu Jordánu.
Na poslední chvíli bylo do papežova programu v Jeruzalémě zařazeno i setkání s rodiči izraelského vojáka Gilada Šalita, uneseného před téměř třemi lety palestinskými radikály a dosud drženého v zajetí na palestinských územích pod kontrolou islamistů z hnutí Hamas. Podle izraelských médií přinese zajatcův otec Noam Šalit dopis pro svého syna, který Benedikt XVI. předá při svém setkání palestinským představitelům.
Z telavivského letiště přeletěl papež vrtulníkem do Jeruzaléma, kde se odpoledne setká s prezidentem Peresem a poté navštíví jeruzalémský památník obětem holokaustu Jad Vašem.
Agentury označují papežovu návštěvu Izraele za choulostivé vyvrcholení jeho blízkovýchodní cesty, na kterou odletěl jako "poutník míru". Některé papežovy kroky jsou totiž v Izraeli vnímány kontroverzně, například jeho rozhodnutí z počátku roku sejmout exkomunikaci z biskupa Richarda Williamsona částečně popírajícího holokaust.
Dalším ožehavým problémem ve vztazích Vatikánu s Izraelem je osobnost papeže Pia XII., který působil za druhé světové války. Židé tvrdí, že neudělal vše, co bylo v jeho možnostech, aby pomohl zastavit vyhlazování evropských Židů. Zároveň jsou pobouřeni záměrem Benedikta XVI. na blahořečení papeže Pia XVI.
Benediktova nynější blízkovýchodní návštěva sleduje historickou pouť jeho předchůdce Jana Pavla II., který zavítal do stejných míst v roce 2000. V podstatě se ale shoduje spíš trasa obou papežských misí, zatímco situace, která je provází, se zásadně liší. Jan Pavel II. přijížděl v nadějné atmosféře směřující k usmiřování mezi katolickou církví, muslimy a židy, Benedikt XVI. naopak musí čelit výtkám z obou stran. Papežův pobyt v Izraeli provázejí mimořádná bezpečnostní opatření, v pohotovosti má být na 80.000 příslušníků bezpečnostních sil.
