Holbrook prý Karadžičovi v roce 1996 navrhl beztrestnost, pokud se stáhne z politického života. Ten ale opakovaně popřel existenci dohody a nazval Karadžičovo tvrzení jako "nic víc než další lež od nejhoršího člověka v Evropě".
Podle Karadžičova právníka Petera Robinsona žádost obsahuje prohlášení, články a telegramy americké vlády, které by měly být dostatečné k tomu, aby tribunál kvůli imunitě zastavil proces. Právníci bývalého prezidenta doufají alespoň v důkazní slyšení, které by prý potvrdilo existenci dohody.
Tribunál v minulosti oznámil, že i kdyby taková dohoda existovala, neposkytovala by Karadžičovi beztrestnost. Bývalého bosenskosrbského předáka dopadla srbská policie loni v červenci v Bělehradě po 13 letech na útěku. Karadžič, který stál v době bosenské války v letech 1992-1995 v čele tamních Srbů, čelí 11 obviněním z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Pokud soud uzná jeho vinu, hrozí mu doživotní vězení.
Válku v Bosně, jež si podle posledních odhadů vyžádala na 100.000 lidských životů, ukončila daytonská mírová dohoda v prosinci 1995. Země se poté vnitřně rozdělila na dva silně autonomní správní celky, muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
Podle Karadžičova právníka Petera Robinsona žádost obsahuje prohlášení, články a telegramy americké vlády, které by měly být dostatečné k tomu, aby tribunál kvůli imunitě zastavil proces. Právníci bývalého prezidenta doufají alespoň v důkazní slyšení, které by prý potvrdilo existenci dohody.
Tribunál v minulosti oznámil, že i kdyby taková dohoda existovala, neposkytovala by Karadžičovi beztrestnost. Bývalého bosenskosrbského předáka dopadla srbská policie loni v červenci v Bělehradě po 13 letech na útěku. Karadžič, který stál v době bosenské války v letech 1992-1995 v čele tamních Srbů, čelí 11 obviněním z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Pokud soud uzná jeho vinu, hrozí mu doživotní vězení.
Válku v Bosně, jež si podle posledních odhadů vyžádala na 100.000 lidských životů, ukončila daytonská mírová dohoda v prosinci 1995. Země se poté vnitřně rozdělila na dva silně autonomní správní celky, muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
