Jde o jednu z mála situací, kdy občané Spojených států nesouhlasí se svým novým prezidentem Barackem Obamou, který krátce po letošním příchodu do Bílého domu slíbil, že věznici do konce roku zavře.
Podle průzkumu Gallupova ústavu je v USA dvojnásobný počet lidí, kteří chtějí vězení zachovat, než osob s opačným názorem. Ještě více se Američané brání převezení vězňů z Guantánama do káznic na americkém území. V tomto případě odpůrci změny převažují v poměru 3:1.
Vězení, v němž jsou umístěni vesměs muslimové zadržení v Iráku a v Afghánistánu, se v mnoha státech světa stalo symbolem amerického porušování mezinárodních právních norem i způsobů zacházení se zadrženými osobami.
Jeho uzavření Obama považuje za položení základů pro nové mezinárodní vztahy, zejména s Evropou a muslimským světem. Obě tyto oblasti navštíví tento týden, kdy také na káhirské univerzitě přednese dlouho očekávaný projev k muslimům.
Obama sliboval uzavření Guantánama ještě ve volební kampani. Nyní se ale ukazuje, že nemá připravený plán na to, kam zadržované přemístit. Ostatní země, až na pár výjimek, se k americké žádosti o přijetí vězňů vyslovují vesměs chladně.
Američané se drží Bushových argumentů
Američané se podle průzkumu stavějí za předcházejícího prezidenta George Bushe, který Guantánamo zřídil krátce po teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Gallupův ústav zjistil, že lidé mají sklon k přijímání Bushových argumentů, že vězení učinilo Spojené státy bezpečnějšími.
Americkou národní bezpečnost věznice podle 40 procent dotázaných posílila, naopak 18 procent si myslí, že oslabila.
"Osm let po 11. září 2001 obavy zůstávají - a obavy mají svůj politický potenciál," připomíná v dnešním listu USA Today odborník na studium názorů veřejnosti Paul Freedman. "Když řeč přichází na problém terorismu, lidé mají snahu sejít na cestu těchto obav," dodává.
Bývalý viceprezident Richard Cheney v pondělí označil Obamovy sliby o uzavření Guantánama za chybu. Přesvědčit k přijetí vězňů jak spojence, tak americké občany bude podle něho velmi složité. "Jsou to ti nejhorší z nejhorších," uvedl na adresu zadržovaných.
Proti Obamovu záměru uzavřít Guantánamo se postavil i jeho vlastními demokraty ovládaný Kongres. Administrativě odmítl poskytnout 80 milionů dolarů na výdaje spojené s likvidací vězení a zablokoval převoz zadržovaných do Spojených států.
Prezident ale na svém slibu trvá. Věznice podle něho podkopala morální autoritu Spojených států ve světě. Kvůli její existenci se prý na stranu teroristů přidalo více lidí, než v ní kdy bylo zadrženo. Nedávno potvrdil, že i přes odpor Kongresu budou někteří vězni přepraveni do Spojených států.
Nejstřeženější věznice by podle něho mohly být dostatečně spolehlivé na to, aby v nich bylo možné vězně z Guantánama umístit. Vládní právníci nyní přezkoumávají status všech zhruba 240 vězňů, zda by měli být postaveni před civilní nebo vojenský tribunál, transportováni do jiných zemí nebo dál drženi bez soudu.
