Lidovky.cz

Barroso má po eurovolbách šanci být zase komisařem

Evropa

  10:17
BRUSEL - Vítězství středopravých stran ve volbách do Evropského parlamentu kromě jiného zřejmě otevírá dveře současnému předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi k tomu, aby si tento velmi prestižní post udržel i dalších pět let.

José Barroso. foto: ČTK

V bloku tvořeném 27 různými státy se podle nepsaných pravidel nový šéf komise, tedy výkonného orgánu bloku, obvykle vybírá z nejsilnější frakce vzešlé z voleb do evropského zákonodárného sboru. Tou doposud byli lidovci, jejichž součástí byli například i europoslanci za ODS či KDU-ČSL.

Konzervativní frakce největším seskupením zákonodárného sboru zřejmě zůstane i v novém složení parlamentu, který se poprvé sejde v půlce července. Lidovci by podle odhadů zveřejněných na webu EP měli mít ve sboru 736 europoslanců 267 členů, zatímco socialistům na druhém místě by mělo připadnout 159 křesel. Pro srovnání v dosavadním parlamentu, který tvořilo 785 poslanců, měli lidovci 288 a socialisté 217 křesel.

Tato čísla se ještě mohou měnit. Čeští zástupci z ODS už před volbami avizovali záměr z lidovecké frakce odejít a společně s britským či polskými konzervativci a několika dalšími založit vlastní seskupení. I to by nicméně Barrosovi patrně dalo svůj hlas.

Bývalého portugalského premiéra Barrosa jako případného šéfa nové Evropské komise oficiálně podporuje i Česká republika, jak v Bruselu při květnové návštěvě řekl nový český premiér Jan Fischer.

"Znamená to posílenou pozici José Manuela Barrosa na funkci prezidenta Evropské komise," řekl bývalý premiér a šéf v Česku vítězné ODS Mirek Topolánek o vítězství středopravých stran v reakci na výsledky hlasování.

Summit s Fischerem v čele rozhodne
O novém obsazení velmi prestižního unijního křesla se bude rozhodovat na summitu, který se uskuteční 18. a 19. června v Bruselu a jemuž bude právě nový premiér Fischer jako zástupce českého předsednictví EU šéfovat. Když byl vybírán předseda komise před pěti lety, na červnovém summitu se to nepodařilo. Musela být svolána mimořádná vrcholná schůzka na počátek července. Na ní byl nakonec Barroso státy nominován a následně ho schválil i parlament.

Diplomaté připouštějí, že Barroso v červnu státy nominován možná nebude. Unie totiž stále žije v nejistotě vyvolané tím, že neví, jak dopadne v ratifikaci lisabonská smlouva o reformě jejích institucí. Podle plánů měla začít platit už od letošního ledna, zatím ale v několika zemích nebyla její ratifikace dokončena. Hlavní problém je s Iry, kteří ji odmítli a ve druhé půlce letošního roku by si měli referendum zopakovat.

Mandát současnému liberálovi a někdejšímu radikálnímu levicovému aktivistovi Barrosovi by měl vypršet na podzim. Portugalský expremiér byl už před volbami konzervativní frakcí označen za jejího favorita pro obsazení jednoho z nejprestižnějších úřadů v Evropské unii.

Socialisté se jménem konkrétního kandidáta před hlasováním nepřišli, ač je k tomu vyzývali někteří jejich bývalí předáci, třeba někdejší německý kancléř Gerhard Schröder či francouzský expremiér Lionel Jospin.

Barrosův mandát provázely krize vyvolané zamítnutím euroústavy a odmítnutím její nástupkyně - lisabonské smlouvy - v irském referendu. Kritici mu pak vytýkají mimo jiné pomalou reakci komise na finanční a hospodářskou krizi.

Přesto mu vyjádřilo podporu i několik socialistických či sociálnědemokratických vůdců, kupříkladu britský premiér Gordon Brown.

Ve světle výsledků voleb se zdá, že cesta k udržení křesla je pro Barrosa otevřená, i když by se chtělo dodat, že v Evropské unii není nikdy nic jisté, dokud se to opravdu nestane.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.