Pochyby vyvolává i nový šéf frakce Polák Michal Kamiński, který byl už označen za nacionalistu, homofoba a antisemitu.
Sám Kamiński přitom jako jediný z kandidátů na místopředsedu EP neuspěl a jeho nový post je vnímán jako náhrada za jeho neúspěšnou kandidaturu.
Odchod McMillana-Scotta zase znamená, že Evropská konzervativní a reformní skupina (ERC) nebude mít jako jediná parlamentní frakce nikoho ve vedení Evropského parlamentu.
Osoba Kamińského navíc vyvolává některé pochyby, sám McMillan-Scott ho označil jako nepřijatelnou osobou v čele frakce a zároveň jako homofoba, nacionalistu a antisemitu. Polského politika dnes kritizoval i předseda české ČSSD Jiří Paroubek.
Paroubek, který již ODS napadal za vznik frakce, ke zvolení Kamińského uvedl, že "volbou kontroverzního polského politika Michala Kaminského, který je znám svou podporou chilskému diktátorovi Augustu Pinochetovi, ODS uštědřila další facku české demokratické veřejnosti".
Kamiński a Pinochet
Kamiński se vydal za Pinochetem v roce 1999 do Británie. V roce 2005 deník Gazeta Wyborcza napsal, že Kamiński označil svůj výjezd za chybu, byl prý mladý a byl k cestě dotlačen.
Generál Pinochet svrhl v roce 1973 při krvavém vojenském převratu levicovou vládu a po dvě desetiletí pak stál v čele země. Cesta Kamińského do vedení konzervativní frakce přitom byla značně neobvyklá. Jeho porážka při volbách místopředsedů EP vyvolala pobouření v jeho mateřské straně Právo a spravedlnost, která okamžitě pohrozila odchodem z frakce.
Pokud by Poláci skutečně odešli, znamenalo by to s velkou pravděpodobností rozpad celého sdružení. Jako "bolestné" byl Kamińskému a Polákům nabídnut post šéfa ERC a sedmatřicetiletý Polák byl také zvolen.
To ale podle The Parliament rozladilo mimo jiné dva další kandidáty na předsednictví frakce - Brita Timothy Kirkhopa a jeho kolegu Geoffrey Van Ordena.
Kamiński, který dříve řídil kancelář polského prezidenta, však kritiku přehlíží a dnes novinářům řekl, že je "hrdý" na to, že se stal šéfem ERC.
Podle něj je lepší být jedním z pěti šéfů frakcí v EP než jedním ze čtrnácti místopředsedů.
Pro ERC ale znamená odchod respektovaného britského europoslance nepříjemnou komplikaci, přičemž je dost možné, že McMillan-Scott se vrátí do nejsilnější lidovecké frakce, v níž předtím působila ODS i britští konzervativci.
Její předseda Joseph Daul už Britovi vzkázal, že takový krok je klidně možný a za určitých podmínek by jej dokonce přivítal.
McMillan-Scottova kritika ale není úplně překvapivá. Sám patří již delší dobu mezi hlavní odpůrce založení nové frakce, kvůli čemuž se dokonce dostal do konfliktu se šéfem britských konzervativců a možným budoucím britským premiérem Davidem Cameronem.
Některé britské konzervativce totiž údajně znervózňuje spojení s polskou stranou Právo a spravedlnost, jejíž představitelé v minulosti mimo jiné nevybíravě slovně napadali homosexuály.
O pochybné minulosti však média často hovoří i v případě dalších stran, především o členovi frakce z Lotyšska, který se měl účastnit pochodu lotyšských veteránů z německých divizí SS. Podle Jana Zahradila (ODS), který vznik frakce dlouhodobě prosazoval, to ale není pravda.
